Rozuměly by české nohy čínsky?

Rozhovor s terapeutem Tradiční čínské medicíny (TČM)

Při hledání dalších námětů k vylepšení online videokurzu Cviky pro nohy mne napadlo prozkoumat i jiné, „východní“ úhly pohledu na tuto oblast. Třeba čím a jak by problematiku nohou, chození a cvičení obohatila tradiční čínská medicína. Obrátila jsem se tedy na odborníka, Mgr. Erika Palka.

Erik je profesí fyzioterapeut a také terapeut Tradiční čínské medicíny (TČM).

Umožnila jsem mu prozkoumat kurz do hloubky, obrazně rozpárat, vyzkoušet, co se dá, a zkritizovat. Po půlroce jsme se sešli při zajímavém rozhovoru. A zaběhli jsme do mnoha dalších témat. A tak vznikl tento inspirativní text (nejen) o tom, jak a v čem nám může tradiční čínská medicína pomoci.

Erik se od svých patnácti, tedy už 23 let, věnuje také cvičení Qi gongu – tradičním čínským zdravotním cvičením. Tai ji se věnuje necelou polovinu tohoto času. Věří, že neexistuje pevná hranice mezi tělesným a duševním, proto absolvoval třiapůlletý psychoterapeutický výcvik v Satiterapii.

Terapii chápe jako týmovou práci pacienta a terapeuta. Proto se snaží být partnerem a průvodcem a vést své klienty tak, aby sami přebrali odpovědnost za své zdraví.

Sám o sobě říká: „Ve své praxi spojuji prastaré učení čínské medicíny s poznatky medicíny moderní. Přes vědomý pohyb a dotek učím své klienty, jak mohou žít zdravější a radostnější život tím, že procítí a poznají své tělo. Znovu v něm být doma.“

Eriku, v čem obecně nám může tradiční čínská medicína pomoci? 

Tradiční čínská medicína (TČM) vychází z přírodních zákonů a lidské tělo chápe jako mikrokosmos, odraz makrokosmu. Snaží se o nastolení rovnováhy. A to potřebujeme všichni, ať jsme z jakékoli části světa. Na akutní obtíže je totiž „západní“ medicína skvělá a umí to moc dobře. V našich podmínkách jde ale často spíše o chronické potíže. A tam západní medicína často pokulhává. To, co dělá, vlastně ani není léčbou.

Z pohledu čínské medicíny totiž léčí jen takzvaný vrcholek, zatímco kořen nemoci neovlivňuje.

Takže pokud se ekzém jenom maže kortikoidní mastičkou nebo menstruace upravuje hormonální antikoncepcí, je ovlivněn právě jenom vrcholek. Projev na chvilku zmizí, ale když se přestane s aplikací těchto prostředků, potíže se často vrátí. Čínská medicína jde do hloubky.

U ekzému by třeba pročišťovala vlhké horko nebo vítr. U bolestivé menstruace by zahřívala dráhy a zprůchodňovala Čchi nebo krev. Vím, že to zní exoticky, ale to je právě ten mikrokosmos. I v našem těle můžeme mít moc chladu nebo horka, moc sucha nebo vlhka a podobně. A jak by na to tedy šla? Úpravou stravy, pomocí bylin, cvičení, akupunktury nebo čínských masáží Tui-na.

Jaké máš s léčbou podle čínské medicíny osobní zkušenosti ty sám?

Asi úplně první zkušenost, i když to nebyla čistě čínská medicína, byla léčení mých kolen. Západní léčba dlouhodobě nezabírala, spíše mi léky přivodily ještě i bolesti žaludku.

Prognóza mého ortopeda nebyla nijak příznivá. Řekl jsem si, že bych měl pro uzdravení něco udělat sám. Nechtěl jsem se totiž smířit s tím, že problémy budu mít už navždy.

Tehdy jsem se poprvé dočetl, že z pohledu čínské medicíny kolena a ledviny spolu souvisejí právě přes dráhu ledvin. Nasadil jsem si tedy doporučený čaj na ledviny (i když tehdy z našich a ne čínských bylin). A problémy, které se ani s medikací nedařilo odstranit tři čtvrtě roku, byly za týden pryč.

Měl bys nějaký zajímavý příklad vyléčení ze své praxe?

 Vzpomínám si na jednoho klienta, který přišel s nejasnou diagnózou. Byl to mladý asi dvacetiletý hoch a trpěl bolestmi rukou a nohou. Vyšetřovaly ho snad všechny neurologické kapacity na Slovensku. Lékaři však nedokázali určit přesnou diagnózu. Musel přestat sportovat a postupně na tom byl dost zle i psychicky. Když ke mně poprvé přišel, trvaly jeho potíže už přes rok a nic nezabíralo.

Z pohledu čínské medicíny měl prázdnotu qi sleziny, tzv. prázdnotu krve a z toho vyplynula stagnace krve. Vím, že to zní zvláštně, ale čínská medicína pracuje s odlišnými termíny.

Přiznám se, že jsem také chvilku hledal, jak problém uchopit. Nasadil jsem čínské byliny na zmíněný obraz nemoci. Postupně jsem ho učil Qi gongová cvičení a on je poctivě cvičil. Zkusili jsme Tui-nu, tedy čínskou masáž, ale ta u něj zabírala jen na kratší dobu. Ale i to byl konečně posun vpřed.

Potom jsem Tui-nu nahradil reflexní terapií na chodidlech podle Hanne Marquardtové. A intervaly zlepšení se začaly prodlužovat. Trvalo nám to něco přes rok, než byl úplně bez potíží. Když jsem ho pak viděl opět po delší době, užasl jsem, jak se ze stále smutného depresivního kluka proměnil v úplně jinou osobu. Zhubnul, začal znovu sportovat a vrátil se ke studiu na vysoké škole, které kvůli nemoci předtím vzdal. Doufám, že se mu stále daří dobře.

Kde se podle se tebe nejvíc liší TČM od tradiční lékařsky pojaté evropské medicíny a fyzioterapie? 

Čínská medicína se nespokojí s odstraněním příznaku. Snaží se léčit kořen onemocnění, tedy příčinu – ne pouze následek. Na člověka se opravdu dívá jako na celek, a to jak na jeho fyzickou a psychickou složku, tak i na různá propojení v rámci těla.
Třeba právě jako to propojení ledviny a kolena, nebo třeba horkost v srdci a opakované záněty močových cest. To jsou souvislosti, které západní medicína nezná a nerespektuje.

Západní medicína má často na tělo mechanický pohled, jako by to byl nějaký stroj a různé části těla a orgány jen jeho součástky.

A tak máme lékaře na klouby a kosti, na nervy, na srdce a cévy, na trávení… Co se týče propojení těla s „duchem“, čínská medicína nikdy netrpěla tímto karteziánským rozdělením. Rozdělit člověka na tělo a mysl je iluze.

Sice se v poslední době rozmáhá obor zvaný psychosomatika, což je velmi dobře, ale ortodoxně tělesně zaměřenými lékaři často není přijímána.

Teď to možná vypadá, jako bych si myslel, že západní medicína je k ničemu. Kdepak, dokáže úžasné věci. Ať už na poli akutní medicíny, operací nebo i v případě některých závažných chronických nemocí.

Myslím si, že by tyto dva přístupy neměly stát proti sobě, jak se to bohužel u nás děje, ale měly by se doplňovat. Tam, kde je jedna krátká, pomůže druhá nebo aspoň vyváží nežádoucí účinky té první. Tedy pokud nám opravdu jde o nejvyšší dobro pacienta, a ne o živení vlastní ješitnosti (a to ať už na straně lékařů západních nebo TČM). Anebo když jde jen o byznys, kde se na úkor pacienta dostávají na první místo peníze.

Jak sis vlastně ty jako fyzioterapeut přivodil trápení s nohama?

Mám osobní důvod, proč mě téma nohou hodně zajímá: nesprávné postavení nohou. To se naštěstí díky velké péči mojí maminky zdárně srovnalo. Později jsem však opět začal mít problémy.

Právě jsem končil studium fyzioterapie a měl jsem těsně po státnicích. Když jsem předtím seděl nad knížkami, moc jsem se nehýbal, za leccos mohl i stres. Nějaký čas předtím jsem jako dárek dostal značkové a opravdu velice drahé boty (tím chci naznačit, že i hodně drahé boty mohou být úplně „blbé“ a vysloveně zdraví škodlivé).

V botách se mi chodilo opravdu špatně, ale říkal jsem si, že přece když jsou tak špičkové, tak v botách chyba nebude a stačí je jen rozchodit. Tyto dvě věci se sešly a jedno asi dopomohlo k druhému. Nejdřív mě začala pobolívat chodidla, pak se mi vbočily kotníky a noha přestala držet tak, jak by měla. Obtěžovalo mě i dlouhé stání a chození.

Co jsi pak začal pro své nohy dělat? Pomohly ti při výběru cvičení nohou a vhodného způsobu pečování o nohy třeba tvé zkušenosti ze studia? Nebo z praxe s pacienty? 

Nejdřív jsem ještě neměl takový přehled, ty správné informace jsem získal až později. A tak jsem si myslel, že nejspíš potřebuji ortopedické vložky. Když jsem je nosil, chvíli se zdálo, že mi to ulevuje, ale dlouhodobé řešení to nebylo.

A pak jsem narazil na úžasnou dámu Claru Lewitovou. A to změnilo úplně můj pohled nejen na to, jak pracovat s nohama, ale celkově na moje pojetí fyzioterapie. Ve své praxi při práci s nohama teď používám hlavně její způsob, zaměřený na obnovení přirozeného fungování nohy.

Je to spíše přístup „méně je více“. Takže především je to častá chůze naboso a minimalistické boty, které noze dovolí svobodně se hýbat. A pak cvičení, které učí, jak má noha fungovat správně. A přirozeně ji posílí (což je něco jiného, než jen pasivně podepírat nohu vložkami). Dále ještě zařazuji některé prvky systému „Spiraldynamik“.

Co konkrétně nabízí čínská medicína pro nohy, tedy jaká fyzická či psychofyzická cvičení?

Součástí čínské medicíny je cvičení zvané Qi gong (čti čchi kung). Spolu s bojovými uměními jako je třeba Tai-ji učí pracovat s nohou tak, aby byla pohyblivá, ale přitom stabilní.

Existuje praxe zakořenění, po jejímž zvládnutí je postoj tak silný, že je velmi těžké takového člověka nadzvednout od země, i když je třeba o dost lehčí než jeho protivník.

To je ale možné jen tehdy, když noha výborně funguje. Dále jsou to různé samomasáže, z nichž některé sestavy se dost podobají tvé „vitalizační masáži“ nohy.

Protože nejde oddělit psychiku a fyzično, tak také mnoho fyzických cvičení je účinných jen tehdy, když zaměříme pozornost na to, co děláme. V čínské medicíně platí poučka: „Kde je mysl, tam je i Qi (energie). A Qi je generálem krve“.

Proto pokud cvičíme jen mechanicky, nemá to nikdy takový efekt. Já jsem například shledal jako velmi užitečné naučit se zaměřovat během chůze pozornost do bodu Yongquan (Ki1). Pokud se na tento bod při chůzi soustředím a při odvíjení nohy do něj jakoby zatlačím, tak se při odrazové fázi zapojí taky palce na nohách. Je to účinný způsob, jak naučit lidi používat palce, a ne se jen převalit přes hlavičky nártních kostí. Pomáhá mi to zapojit do chůze správně prstce na nohou.

Jaké doplňkové procedury pro nohy v TČM ještě existují? Jsou to třeba byliny, čaje? Co jiného bys nabídl pacientovi?

Dá se samozřejmě velmi účinně použít akupunktura, čínská masáž a čínská reflexologie. Používají se i byliny, jednak vnitřně, jednak i na koupele nohou. Používají se i poklepávací masáže a také třeba masírování plosek nohou různými předměty, například válením nohou po ratanové či bambusové tyči.

Vím, že na svých seminářích k nohám používáš mnoho různých pomůcek, tak tě to třeba inspiruje:)

A vidíš, Eriku, právě třeba „tyršovskou“ cvičební tyč používáme na seminářích k masáži chodidel už docela dlouho. … a taky třeba i obyčejnou větev ze stromu u naší chaty.

Nějakou dobu již cvičíš podle online kurzu „Cviky pro nohy“. To mě přivádí k poslední otázce: Našel jsi v kurzu pro sebe něco užitečného, co ti pomohlo?

Překvapilo mě, jak „vymazlený“ kurz to je. Má svoji koncepci a logiku. Videa jsou natočená profesionálně a komentovaná tak, že člověka nenechají na pochybách, jak cvik správně provést. A kdyby to snad nestačilo, tak jsou cviky i hezky rozepsané a nafocené. Včetně uvedení častých chyb, na které je třeba dát pozor.

Co je ale ještě důležitější než forma zpracování, je obsah. Tvoří jej velmi účinné a jednoduché cviky. Někdy ale jen zdánlivě: pro mnoho lidí je třeba úkol pohnout malíčkem nebo palcem do strany těžkou výzvou.

Ty jsi ale přišla na spoustu jednoduchých zlepšováků, které je přes tato úskalí převedou téměř s lehkostí a rehabilitace základních funkcí je o dost rychlejší. Vím to, protože jsem tím sám prošel a zkoušel to jinak.

V kurzu se postupuje od základních cvičení, která jsou potřebná pro každého, až ke cvikům specializovaným na různé potíže, jako je plochá noha, vbočený palec či patní ostruha.

Vyzkoušel jsem vše a pak se zaměřil na to, co potřebuji i pro sebe. Ke cvikům, které znám a používám, jsem tak doplnil ty, co učíš ve svém kurzu a které mě předtím nenapadly.

Vitalizační masáž mi rozpohybovala nohy jinak, než to dělám, a bylo to hodně osvěžující.

Další tvůj trik, skoro až geniální, jsem našel u cvičení na roztahování prstů. Mou volnou patu zase „umravnil“ cvik rovnoběžky: pomohl mi zlepšit postavení nohy a tím výrazně ulevit i kolenům.

I když také pracuji s míčkem, ve tvém podání a s tipy, co uvádíš ve videu, jsem si cvik s tenisákem moc oblíbil, opravdu nádherně propracuje celé chodidlo.

A tak bych mohl pokračovat: jiný postup protažení nártu mi pomohl o několik stupňů vylepšit pohyblivost prstů, cvik tykadla mi dal zabrat, ale opravdu pomohl zlepšit stabilitu.

Co mi tedy celkově dal online kurz Cviky pro nohy?  Mnoho! Rozpohyboval mi prsty i stabilizoval chodidla, lépe se mi teď stojí i chodí.

I když nejsem ve cvičení nohou žádný začátečník, stejně cítím, že nohy jsou teď více moje. Jsou živější, jakoby mladší a víc se na ně můžu spolehnout.

Prostě na otázku „Jak si stojíš?“ říkám: „Dobře, na vlastních nohou“. A když máte problémy s nohama, tak to je opravdu, ale opravdu hodně.

Děkuji, že jsi takový kurz udělala.

Tak Ti prozradím novinku: letos budu pokračovat v projektu také pro děti. Eriku, děkuji ti za rozhovor a budu se těšit brzy na viděnou i „na čtenou„. Na tvůj nový projekt se už teď moc těším!

A už trochu prozradím, o čem připravovaný Erikův e-book bude: „Umění pěstování zdravého a šťastného života“ se bude věnovat třem pokladům čínské medicíny důležitým pro pevné zdraví, bude obsahovat také videa cvičení.

Podívejte se zatím na Erikovy stránky a jeho e-book „Dejte sbohem únavě„, který je volně ke stažení už nyní.