Vladana BotlíkováV těchto teplých dnech se i ti, kdo obvykle neholdují chození naboso, rádi vyzouvají a dopřávají svým nohám a chodidlům doma nebo na zahradě aspoň trochu volného pohybu. Zkrátka, vypouštějí svých deset po zimě notně zkrotlých a neohebných koníků zase ven…
I já se letos už od časného jara občas projdu bez bot. Po loňské zcela bosé sezóně a po zimním „spánku“ v bosobotách však nastaly velké změny. Uvědomila jsem si to náhodně v souvislosti se smutnou společenskou akcí, na kterou se opravdu v žádném případě neslušelo přijít naboso ani v sandálech. Bylo třeba najít v botníku vhodnou obuv z dřívějšího období.
A na problém bylo zaděláno… ani jedny boty se už nedaly obout!
Nohy se prostě odmítly nasoukat do malého stísněného prostoru, kde se nedá ani nadechnout. Nakonec jsem našla náhradní řešení, ale přimělo mne to zamyslet se nad novými souvislostmi péče o nohy. Začala jsem tedy důkladnou probírkou botníku. A přitom vyvstala otázka: co tedy obout místo odkládaných modelů v případě, že to naboso nejde?
A tak jsme si na léto společně vyrobili nové boty.
Volné a vzdušné sandály mohou být řešením pro ty, kdo už nechce zažívat nepříjemné pocity v sevřených botách. A takoví se sešli na semináři Zdravé nohy III. Postup výroby jsme se naučili od hostujících lektorů ze „šťastných nohou„. A pak jsme už jen rozcvičovali prsty, rozhýbávali nohy a ladili jejich správné nastavení pro vznosnou a lehkou chůzi.
Výroba sandálů je dnes už docela jednoduchá. Učí se na seminářích, na workshopech či na různých venkovních akcích – můžete si je osobně udělat za hodinku třeba na festivalu nebo i sami doma.
A pokud chcete podobné sandálky hned a bez práce, jsou běžně k mání třeba v naboso nebo v dalších specializovaných obchodech s bosobotkami.
U mých klientů a i na mém vlastním příkladu se zřetelně ukázalo, jak se nohy, opečovávané masáží, cvičením a třeba i chozením v bosobotách (nebo i zcela bez bot) mění!
Ta změna jde ve dvou úrovních.
Na té vnitřní jde především o vnímání nohou a celého těla. Celkem brzy po osvobození z pomyslné „ohrady“ začnete totiž své nohy vnímat jinak, a někdo vůbec vnímat. První, čeho si všimnete, je živější a ohebnější ploska i prsty nohou, ochotnější i k různým pohybům navíc. Když toho využijete a naučíte své nohy novým kouskům, které si budou moci ve volných chvílích už provádět samy, jejich šikovnost ohromně stoupne.
Další vnitřní efekt osvobození z pevných bot je, že se na nohou vstoje budete cítit mnohem jistěji. Všechny prstce nohou vás dobře stabilizují při stání a bezpečně ponesou při chůzi i proto, že se budou moci roztáhnout víc do stran. Ovšem budou také potřebovat mnohem víc prostoru!
Jsou jako ti zmínění divocí koně… jakmile budou jednou venku, už se nebudou chtít nechat zavírat do ohrady!
Dobrá stabilizace je navíc vynikající prevencí upadnutí. A jestli nic jiného, tak tohle je zvláště pro starší lidi vážně skvělý bonus, vždyť nejvíce úrazů u lidí staršího věku je právě následkem pádů!!
Počítejte také s tím, že zlepšíte-li pohybový režim svých nohou, začnou procházet i fyzickou proměnou. A to vás nejspíš bude něco stát:)
Ty vnější změny jsou totiž opravdu viditelné, někdy až dramaticky, třeba až do jiného čísla vašich bot. Nejen vlastní prstce nohou, ale taky nárt i ploska nohy tím rozmanitým a volným pohybem zesílí. Více „osvalené“ chodidlo i silnější prstce nohou se zvětší a lehce rozloží do všech směrů, bude tedy potřebovat více místa nejen do šířky, ale i do délky a výšky. Pokud se změny budou odehrávat v létě, o tolik nejde, obujete sandály, které jste si třeba právě vyrobili (ovšem nejspíš o číslo větší než dříve).
Ale běda, pokud byste si museli tak jako já obout společenské upnuté boty či dokonce lodičky s úzkou špičkou!
Osvobozené a rozhýbané nohy se tomu budou velmi bránit a nebudou již chtít nechat se omezovat a stlačit do nevyhovujícího tvaru. Budou vás tlačit a začnou bolet.
Nejspíše si budete muset pořídit jiné, větší boty se širokou špičkou a jen malým (nebo žádným) podpatkem. A to je vlastně dobře, protože tak vám nohy dávají skvělou zpětnou vazbu, že jste je dobře rozcvičili.
Můžete to využít i jako impuls k probírce vašich bot. Já ten úklid v botníku vzala po dlouhé době z gruntu: při zásadní obměně ubylo velmi mnoho „starých“ modelů a protože už je zas teplo na volné chození, přibylo jen velmi málo nových. A ty mají společný rys, chybí jim podpatek a mají tenkou podrážku.
Možná si už ani vy nebudete chtít pořídit ty okouzlující botičky na vysokém podpatku tak krásně modelující nožku, které jsou podle obecných kritérií prostě neodolatelné… Jistě dobře víte, že byste tak vlastně zahodili všechen ten čas, který jste do té doby investovali do vyléčení svých nohou… třeba masáží, vitalizační automasáží či cvičením.
Na trhu je totiž množství jiných vhodných bot, lepšího a zdravějšího tvaru, které mají jen malý podpatek a i ta podrážka je rozumně tenká, aby se přes ni dalo „přečíst“, kudy a po čem vlastně chodí.
A možná, že u vás již nazrál čas k větší změně ve filozofii obouvání a k vyzkoušení nové generace „bosých“ bot.
Nebuďte však zaskočeni, pokud vám napoprvé boty bez podpatku a s tenoučkou podrážkou pocitově nesednou, ne každá noha je na to hned připravená, ne pro každého jsou v tu chvíli vhodné. Všechno chce svůj čas a nedá se to uspěchat.
Ale jak budete postupně přidávat na aktivizaci nohou a chodidel, budou schopné snést větší zátěž a postupně to začnou zvládat i bez pasivní podpory vložkami nebo bez umělého odpružení v tlusté vyměkčené podrážce. I selský rozum velí, že je třeba to ladit, pomalu a postupně: co uberete na jedné, přidáte na druhé misce vah. Zkuste se tedy nejprve občas a na chvíli projít i bez vnitřní opory ortopedických vložek do bot. A jindy zas na chvíli vyměnit obvyklé boty třeba za ty nové sandálky s tenkou podrážkou. A nebo naboso. A sledujte, co se bude dít. Vždycky se přece můžete vrátit do běžných bot…
Prostě to teď během léta vyzkoušejte.
Pro začátek zvolte bezpečný a měkký terén, zujte boty a projděte se jen tak naboso. A vnímejte. Nechte na svá chodidla působit různé povrchy a luštěte signály odspodu. Máte na to totiž stovky a stovky speciálních čidel v chodidle, které nohám dopřejí netušené zážitky.
Hrajte si: sledujte třeba rozdíl mezi teplotou povrchu na kraji cestičky vyhřátém od slunce a druhé straně ponořené ve stínu…
Anebo rozdíl mezi strukturou travnaté louky a svahem porostlým vřesem, mezi pěšinou s poházenými kamínky od cestářů a krajem lesa s jehličím a větvičkami, zanořte se i do mechové výplně lesní prohlubně či tůňky…
Pokud vaše nohy ještě nejsou na bosé chození připravené, tak můžete stejně otestovat i letní botky: Jak vnímáte povrch pod nohama přes různě tlusté podrážky svých bot či sandálů? A co schody, můžete si osahat jejich hranu skrze botu nebo to nejde?
Jak se chová špička nohy zavřená v botě, natáhne se pro krok nebo prsty leniví a jen tak se povalují v botě a veškerý dotyk i odraz pak za ně odpracují bříška pod prsty? A jak to jde poté, když si zujete boty, změnilo se něco?
A co velikost, máte v botách dost místa pro svých „deset divokých koní“? Můžete jim dopřát aspoň o něco prostornější ohradu, když už je někdy musíte zavřít? Přemýšlejte, vnímejte a zkoušejte…
A pokud se vám svobodný pohyb zalíbí natolik, že byste nejraději celou „ohradu“ pro nohy zbořili, podívejte se na další elegantní řešení vašeho obutí. Je jako z pohádky o princezně Koloběžce, která chodila obutá – neobutá…
Hrajte si a trénujte. A pokud nevíte jak, inspirujte se u mne. Za zkoušku i za případnou změnu to právě teď na prahu léta jistě stojí.
