Z horského vrcholu dolů: lanovkou, nebo pěšky?

Znáte v Jeseníkách horu Šerák?

Ze sedla Ramzová tam vede lanovka, až na vrchol.

Co myslíte: je lepší naplánovat výlet tak, že méně zdatné pošlete ráno nahoru lanovkou (možná aby nezdržovali) a necháte je radši sestoupit ten kopec odpoledne při návratu?

Nebo to ráno vydupat (třeba i hodně pomalu) a lanovkou  se pak svézt dolů až kvečeru ?

Jezdím se studenty každý rok na letní kurzy do hor (i do těch Jeseníků). Ráno jsou ještě plní sil a odhodlání a kopce skoro vybíhají, i když někteří jsou po zkouškovém období pravda trochu z kondice. Ale i ti statečně kopce vyšlápnou.

Odpoledne ti rychlí a zdatní sbíhají.

Ti ostatní, pokud se ještě udrží kvečeru na nohou po celodenní túře, tak scházejí. No jistě, taky aby ušetřili. Sjezd lanovkou je totiž blízko ke dvěma stovkám, asi tak na celovečerní podporu turistova „pitného režimu“.

Pak ale někteří další den už nevyjdou – a jsou to právě kolena, co jim odmítnou službu jako první. Zvláště těm, kteří si zapomněli hůlky k opoře na prudkých sestupových cestách.

Ti hodně zkrušení ale už raději při návratu oželí pivka navíc a jedou. Často si tím zachrání chodidla od puchýřů a kolena od přetížení.

Při každém kroku dolů z velkého kopce se totiž načítá nejen váha těla a váha batohu, ale ještě se přidává zrychlení a rázy, které tím vzniknou.

Ty se šíří zespodu od chodidel, nejprve do kotníků. Další klouby na ráně jsou kolena, která vše absorbují… a pokud jsou unavená nebo dokonce někdy dříve zraněná, tak trpí.

Opravdu hodně záleží na tom, v jakém stavu máte svá chodidla, kolena a další klouby na nohou.

Znalci hor a sportovní lékaři radí: kdo je už trochu nebo i notně opotřebený, určitě je lepší volba nahoru jít, dolů jet!

Takže řešení „kvízu“ ze článku Jak na schody je teď už jasné? Ti „turisti“ u páternosteru na ČVUTu bývají obvykle dost poučení, takže i ten pražský výtah využívají na sjíždění a výstup zvládnou v pohodě pěšky. A navíc si pěstují kondici a cvičí plíce i dech.