Vladana Botlíková
Tvorba je radost a výživa pro duši, ale i výdej energie
Baví vás něco tvořit? Třeba pro mlsné žaloudky upéct dobrý koláč, uklidit si na pracovním stole a vyluxovat byt, povrtat se v autě, vymyslet pro malé neposedy hru na nedělní odpoledne, opravit rozbitý přístroj nebo zasadit na zahrádce nový keřík?
Nebo vymyslet skvělou přednášku, vyrobit krásné webovky, vytvořit prezentaci na online výuku, napsat nový článek či vést online konferenci?
Anebo natáčet vyšperkované cvičební lekce a tvořit nový online kurz, jak to mám právě teď já?
Nezapomeňte, je třeba také odpočívat a „dobíjet“ se!
Dobíjet si pomyslné baterky během jakékoli tvorby nebo po ní se dá různě. Posedět v klidu s knížkou u dobré kávy, poslechnout si oblíbenou hudbu nebo podcast při pletení, podívat se na nový díl seriálu nebo na tenisový zápas, užít si masáž, až to zase půjde…
Nebo si jít zaběhat do parku, projet se na kole, něco si namalovat, pohrát si s dětmi, zahrát si na kytaru či na klavír – každý to má jinak.
Když pak najdete svou vlastní cestu, ten svůj, pro vás nejlepší způsob, je to pro tělo i ducha ohromně vyživující a blahodárné. A opravdu se nevyplácí tuhle součást tvorby vynechat!
Nějaký ten případ „vyhoření“ jste už nejspíš ve svém okolí taky viděli… Náprava a léčení pak trvá dlouho.
Jak načerpat zpět energii? Já třeba chodím!
Pro sebe jsem ten nejlepší způsob našla už dávno: po náročném dni plném výzev před kamerou nebo po intenzivní práci u počítače vyrazím ven, pro přírody.
Někdy s mužem na kole, jindy pěšky, s rodinou, s přáteli, a dnes v coronavirové době klidně i sama.
V Praze je nepřeberně možností, kam zajít a ještě při tom něco prozkoumat. V okrajových částech města je mnoho divokých zákoutí nebo přímo chráněných oblastí.
Často člověk žasne, jaká kouzelná místa najde jen pár kilometrů od centra rušného velkoměsta. A výpravy do těchto leckdy tajemných pustin jsou často velmi dobrodružné!
Kam jít? Zkuste hru „divoká karta“!
Tak zrovna včera: byl téměř první jarní den, a to má být konec sněhu, ledu a zmrzlé země. Skvělé, i nohy se už těší na to, jak zase ucítí, po čem šlapou! A tak jsem po dlouhé době vytáhla na světlo mé oblíbené „merrelky“.
Neměla jsem přesný plán, a tak jsem si vzpomněla na dávnou hru „divoká karta“ (nebo taky: Běž nebo lež!).
To vyjdete ven a stoupnete si na zastávku, kde je víc spojů… a pak nasednete na první bus, který právě přijede (nebo u vás třeba i jiný dopravní spoj). A až podle toho, kam to právě jede, vymyslíte, kam půjdete na výlet! A nebo aspoň kde vystoupíte… a pak už se uvidí.
Dost dlouho mě lákalo prozkoumat oblast vyhlídek nad Vltavou v oblasti Podbaby (Praha 6). A když jsem se ocitla zrovna v tom správném buse, který jel právě poblíž, vzpomněla jsem si a bylo rozhodnuto: jde se tam!
(Na mapě je původní „krátký“ plán:)
Výlet přes tři kopce a tři údolí
Tyhle „babské“ vyhlídky jsou jedinečné: vypadají jako sehnutá babská záda, prý se podle toho taky jmenují.
Divoké skály s volně rostoucími „skalničkami“, neotřelé rozhledy na Pražský hrad anebo opačným směrem až daleko za Prahu. a taky málo lidí: v dnešní době vlastně fajn.
Plán byl jasný: na vyvětrání stačí tak 4 až 5 kiláčků a dvě vyhlídky. Start do kopců na vyhlídky nad Sedlec, prozkoumání divočiny u zdaleka viditelného, impozantního komína výtopny vysoko nad řekou, sestup ze skal do Podbaby a pár stanic busem zpět.
Nakonec bylo všechno jinak, trochu se to „zvrhlo“: ze čtyř kiláčků bylo třikrát tolik, místo dvou vyhlídek jich bylo nepočítaně, a došla jsem pěšky až domů skoro jako v pohádce: Hor nebylo devatero, ale šla jsem „jen“ přes tři kopce a tři údolí!
Některé části byly průchozí jen na mapě, ale v reálu se pak ozývaly za malebnými haldami jakoby výstřely… a „číhala“ tam uzavřená oblast střelnice!
O kus dál zase vstup do Šáreckého údolí zamezila nyní již definitivně zavřená vrata.
Takže mě čekalo několik návratů a sestupů jinudy, které zpestřily a navýšily i počet nachozených kilometrů. Ta realita nakonec i trochu předčila očekávání.
(Na mapě je skutečný výlet, nakonec pěkných 12.8 km:)
Když se opona rozhrne…
Taky počasí se měnilo: pošmourný den se najednou výrazně rozsvítil, navíc tramvajenka zůstala bezpečně doma… a tak do plánů vstoupil ještě třetí kopec, a to i se známou zřícenínou Baba.
Tam však vyhlídky, a hlavně jejich nasvícení, stály za to! I ten komín byl odtud pěkně vidět.
A tak ještě že jsem si tu legitku zapomněla, to by tyhle fotky nikdy nevznikly.
A jak to máte vy?
Pokud vás taky baví chodit na výlety, určitě najdete i ve svém okolí místa, která vás už nějakou dobu lákají.
Nebo nad kterými jste koumali, zda se tam vůbec dá dojít, a kudy. Anebo jestli to je tam nahoře opravdu tak krásné, jak vám známí říkali.
Když někdy budete potřebovat opravdu vypnout, tak tahle hra na divokou kartu vždycky funguje. Vrátíte se jako vyměnění, o zajímavé zážitky z takových cest nadivoko určitě nebude nouze!
Nějaké to nečekané překvápko se vynoří vždycky… a tak nuda zaručeně nehrozí! Navíc se potrénujete v improvizaci, užijete si třeba i krásné, anebo alespoń nečekané vyhlídky z jiného úhlu pohledu. A jako skvělý bonus si navíc touto cestou necestou i zlepšíte svou kondici!
Drobnými výšlapy tak do léta už můžete být připravení i na velké túry! Nemáte tolik času na pobíhání venku, ale chcete aspoň využít čas mezi online prací? Ze které vás už bolí všechno: hlava, krk i záda?
V novém cvičebním kurzu Záda v pohodě si ulevíte od ztuhnutí, rozhýbete zase tělo příjemným pohybem a naberete novou energii do života s virem. Je to „fičák“a do formy skočíte dost rychle.
Užijte si jakýkoli skvělý pohyb a zůstaňte zdraví!
Sdílejte jej nebo členům rodiny a známým na něj pošlete odkaz.
