Vladana BotlíkováSněhová verze Vitalizační masáže
Taková kupa sněhu, co se vysypala na Česko! Vydrží nám aspoň chvíli? Na pár dní leží dokonce i ve městech, a co teprve venku v přírodě…
Tohle „nadělení“ je opravdu skvělý dárek. Pomůže nám vklouznout aspoň na chvíli zpátky do dětského světa…
Co napadne dítě při pohledu na neporušenou a jiskřivou bílou pláň? No přece vyběhnout!
Zabořit se do té měkké peřinky a vyzkoušet ji všemi smysly! Ochutnat, jak se rozpouští na jazyku. Poslechnout, jak to křupne pod nohama, když se ve sněhu proboří. Uplácat kouli a ucítit, jak chlad zalézá pod nehty zčervenalých prstů.
Nadýchnout se svěžího vzduchu, co v nose šimrá až zamrazí. A třeba dokonce prohmatat tu bílou masu nohama až na zem…
Je pošmourné zasněžené víkendové ráno, takové nijaké, bez lesku. Ale jsme venku z města, okolo je ticho a klid. A vtom protrhne mraky pár slunečních paprsků, rozsvítí sníh a ukáže zřetelně všechny ty rozběhnuté stopy zvěře. A v mysli zažehne jiskru nápad: ještě tam chybějí ty naše!
Vypadá to, že ani zvěř se neobouvala…
Tak co kdybychom i my dospělí na chvíli odhodili všechny zábrany, které nás sešněrovávají, svazují a brání nám v rozletu?
První kroky naboso zní až velebně, pod nohama jemně praská lehoučká krusta, zrána namrzlá.
Míjím rychlé stopy srnečky, pár ťapek zbloudilých zajíců, malé ptačí „větvičky“ i dírky po spadaných žaludech z dubu.
Tak pojďte taky na kratičkou zimní procházku.
Sníh zní líp a líp a rozezvučí uvnitř v těle celý orchestr vjemů! Ze středu se každým tepem rozbíhá do všech zákoutí těla mocný život nesoucí proud, který prohřívá celé nohy. Až do … no, konečky prstů trošku stávkují. Lehce vylekaná čidla na chodidlech registrují velké změny a nevědí: zdá se jim to jen… nezdá …
Nohy sice přehřátím netrpí, ale zima ještě rozhodně není.
Kotníky hbitě pomáhají a udělat kouli je už pak hračka. Všechny prsty se snaží, hraje si i celé chodidlo: poválet, promačkat… Vzpomínám přitom na efektní a vždy účinnou vitalizační masáž, dneska ale pokračuje jinak, sněhem.
Pak na chvíli dovnitř na horký čaj s medem a nohy na kamna.
A nakonec ještě jednou ven: do prosluněné jiskřivé plochy ještě vtiskneme tvar sněhové vločky. Takhle lehce vzniká.
Sníh zvučí teď už jinak, hloubka a propady postupně mizí, vítězí jistá stopa a linie jsou stále pevnější.
A teď rychle do tepla!
Z venkovských kamen sálá žár, praskající dřevo navodí lenošivou sobotní náladu.
Do chodidel se vrací vnitřní teplo, všechny kanály se rozšiřují a blahodárné prokrvení tepe až do konečků prstů. Předchozí rozruch střídá klid. Ťapky odpočívají v teple, dokonale promasírované, cítí se jako po hodince luxusní thajské masáže nohou.
Popíjím horký čaj. V celém těle se rozlévá nádherný pocit uvolnění. Za oknem se třpytí ve sněhu vyšlapaná vločka. Ještě si tak pustit krásnou hudbu a snít…
Vzpomínám na kamarádku Evu Suchánkovou a její drobné něžné klavírní skladby, které s láskou skládá ve chvílích inspirace… jako takové bonbónky pro radost, pro chvíle pohody.
Ano, přesně pro takovou chvíli, jako je dnes. A tak ji teď s Eviným dovolením přivolám do paměti nejen sobě, ale i vám.
Zaposlouchejte se do zvuků klavírní skladby Píseň sněhové vločky, kterou pro vás složila.
A když se vám bude líbit, můžete se nechat unášet do svých snů i dál.
Najdete tu i další krásné Eviny kousky k poslechu.
Když budete někdy stát v úžasu před nekonečně bílou a neporušenou sněhovou plání, nemusíte hned zouvat boty a vyběhnout.
Jen si vzpomeňte a přivolejte ten zvědavý pocit: Jaké to asi je, pomalu našlápnout a zabořit celé chodidlo do sněhu…? A třeba si vaše nohy samy řeknou, že to taky chtějí na chvilku zkusit, vykročit dál už bez bot, lehce, jen na chvilku…
A na závěr pár faktů, proč vlastně… abyste neřekli, že nevíte.
Skotské střiky, Priessnitzovy léčebné kúry, Kneippovy lázně, to vše je dlouhodobě vyzkoušená a uznávaná léčba, využívaná desítky let ve wellness centrech i v lázních. A třeba lázně ve městě Jeseník se tím i proslavily ve světě a zdejší rodák Vincenc Priessnitz již v 19. století takto léčil nejen prosté spoluobčany, ale i urozené panstvo. Jen si vzpomeňte na studený „Priessnitzův“ obklad na bolavé koleno či kotník.
Principem je tepelný šok, tedy rychlé střídání horké a ledové vody. Nebo sněhu a tepla. Hlavní efekt je pak v našem případě dokonalé prokrvení nohou. A nejen to, sněhová masáž působí skvěle na celý cévní systém. Postupným otužováním se zlepšuje také imunita.
A uvedu ještě další, opravdu hodně dobrý účinek této studené masáže: pomáhá totiž tlumit bolesti v pohybovém systému, především bolesti svalů a dalších měkkých tkání. Tedy namožené nohy, unavené plosky, bolavé kotníky, už jsme doma? Nohy jsou pak báječně osvěžené, plné energie, prostě jako nové.
A tak nám to střídání krátkých výběhů do sněhové nadílky a následného prohřívání nohou na kamnech při popíjení čaje připraví namísto skotského střiku takový náš český, venkovský:)
Tak a máte to: pokušení už odteď potrvá…
P.S. Eva Suchánková nechodí profesionálně ve sněhu (tedy prozatím), ale je klavíristka.
Její největší životní vášní, profesí i potěšením je hraní na klavír. Věnuje se výuce dětí i dospělých a záleží jí na tom, aby se všichni žáci naučili dobře hrát a zároveň je to bavilo. Podívejte se k ní na web.
Eva tady má v zásobě připravené mnohé poklady.
