Tento nový seriál vznikl jako následek více než ročního života „jinak“. Má za cíl ukázat vám možnosti, jak celkově ozdravit a omladit své tělo i ducha. Cesta povede přes bourání nevyhovujících návyků, přidání drobných či větších změn v běžném denním režimu i speciální trénink mozku, abychom dokázali využít co nejvíc z jeho tvořivého potenciálu.
Všechno, o čem nyní píšu, dlouhodobě zkouším a zažívám „na své kůži“. A přineslo mně to cenné postřehy, udělala jsem různé změny k lepšímu a zapracovala je do svého denního „řádu“. Doufám, že to třeba inspiruje k drobnému či většímu vylepšení svého života i vás.
„Koronavirový čas“ zasáhl všechny a změnil mnohé. Hodně lidem vzal práci, rozbil vztahy, dokonce i zahubil nejbližší nebo přátele. Hodně lidem práci naopak přidělal, vyčerpal finanční rezervy, odnesl radost a odčerpal životní energii.
Některým lidem, kromě nošení roušek, omezení kontaktů s lidmi a dočasné práce z domova, nezměnil skoro nic. A mnohým i leccos přinesl: novou práci a příležitosti, nový vztah, nové přátele, nové nápady a restart života.
Mně osobně tento korona-čas po mnoho měsíců potlačil setkávání s rodinou, s vnučkou, s přáteli. Nenávratně mi taky odnesl více jak rok života se studenty, setkávání na lekcích, výletech, na letních i zimních lyžovacích kurzech. Zmizely jejich hloubavé otázky, zájem, mladické nadšení, sdílené historky ze života i společné zážitky.
Uplaval i rok společného cvičení s Masters, mými studenty a absolventy Univerzity 3. věku, naše setkávání na hodinách a výletech.
Zmizel i rok péče o mé klienty naživo: nekonal se jediný seminář „Zdravá práce v kanceláři“, také adepti na „Zdravé nohy I.,II. i III. stále čekají…
ALE:
Taky mi tento čas přidal do života velkou vlnu tvořivosti! Když se nedalo setkávat se s mými lidmi, ať už s rodinou, s přáteli či studenty všeho věku naživo, vymyslela jsem jiné příležitosti, jak situaci tvořivě zvrátit a přetavit to „zlé“ v dobré.
Tak třeba jsme vymysleli pro vnučku aktivity online, které ji dost bavily. S přáteli jsem začala používat video-volání přes dříve mně neznámé platformy.
Místo živých lekcí s Masters vznikl seriál článků „Sami doma“ pro seniory. Ten přitáhl i pozornost redaktorů ČT a vyústil v pozvání do televize (Sama doma).
Místo výuky naživo jsem natočila dva zcela nové online cvičební kurzy, které by v „normální“, hektičtější době vůbec nevznikly. A které v důsledku vlastně pomohly mnohem více lidem.
A také jsem měla čas na svůj první online kurz Cviky pro nohy, který už doteď pomohl stovkám mých klientů. Vznikla kompletně přepracovaná a inovovaná verze, která bude od podzimu přístupná i pro všechny mé „věrné“, kdo kurzem již prošli.
A abych nezatuhla a nezkostnatěla já sama, vyzkoušela jsem během nové korona-rutiny různé přístupy a udělala jsem spoustu drobných změn.
Na každou situaci můžete nahlédnout vždycky nejméně ze dvou úhlů pohledu: co vám vzala – a stěžovat si na ni, anebo co vám dala – a chválit si ji. Pravda, někdy se to nevyjeví hned, a to dobré se musí třeba i chvíli hledat, ba někdy to ani není hned zjevné, a je to vidět až za nějaký čas.
Někdy však nestačí jen „chválit“ to nevhodné a čekat, že bude líp. Pokud je něco dlouhodobě pořád „špatně“, je třeba i udělat nějaké aktivní kroky, aby se situace přehoupla na tu „dobrou“ stranu. Ty obvykle stojí úsilí, a to není vždycky pohodlné a může zprvu i „bolet“: finančně, psychicky i třeba i fyzicky.
Náš mozek i naše tělo má totiž rádo stejné činnosti, rutinu, zvyk. To nové do toho nezapadá, je to jiné, nepohodlné, vyžaduje to určitou námahu a duševní nebo tělesné úsilí, zkrátka energii navíc.
Ale současně je to i velmi, velmi tvořivé! Je totiž třeba vytvořit nové spoje v mozku: to je ta tvořivá „práce“. Mozek se „posiluje“, budí se k aktivitě, a jak se tak „rozcvičuje“, zvládá stále větší úkoly – a s tím také přicházejí i nové podněty, líhnou se nové myšlenky, vznikají nápady, roztáčí se tvořivá spirála… Končí rutina a začíná neznámé dobrodružství!
A to nové, neznámé, VŽDYCKY přinese něco dobrého, ba mnohem lepšího než to staré známé. Jen to není vždy na první pohled jasné, a jen málokdy je to ihned zjevné.
ALE POTOM! Pak, časem, to je nádhera! Začnou se dít jemné nebo i větší změny, a to nejen navenek, ale i uvnitř!
Základem je nebýt zacykleni ve stereotypu, tedy stále stejném denním programu. Týká se to nejen činností, vykonávaných stále stejným způsobem, ale i denních rutinních myšlenek.
Tedy nebýt pohrouženi do sebe, do problémů i návyků, které se už odehrály, nebo je sice ještě máte před sebou, ale už předem s jasným řešením – a to výhradně tak, jako vždycky předtím.
Je opravdu fajn být otevřeni všemu, co přijde – i nějaké novince či drobné změně: dopřát si ji, a pak ji vnímat všemi smysly: „Co mi ta obměna přináší, jak na mě působí? Jak se v ten přítomný okamžik cítím?“ A dopřát si prostor a čas na prožití, nebo zažití té změny – a přiznat si i možnost, že to vlastně ani tak nebolí, že je to docela fajn, a že si to vlastně užíváme!
Chcete malou ukázku? Tak pojďme prozkoumat 1. díl…
Dnes začneme nácvik od rutiny k dobrodružství opravdu polehoučku. Nejlepší pro drobný trénink jsou „ADL“, tedy „aktivity denního života“ (anglicky ADL = activities of daily life).
Tady jsou dvě ukázky pro začátek: „ruční“ práce a pochůzky – a to s mnoha konkrétními příklady. Určitě vás napadnou i další příklady – a to už budou právě ty, co se budou hodit do vašeho života.
Tak tohle je taková drobná „rozcvička“, pro tělo i pro mozek. Ještě skoro žádná časová investice, malé nebo velmi malé úsilí, zato dost velká zábava! A spousta bonusů k tomu!
na druhou stranu a pokračujte v práci (pokud nejste zrovna grafici a nemáte speciální myš, jde to s každou běžnou myší). Po čase to zase vystřídejte: chvíli vpravo, chvíli vlevo, podle svého pocitu.
Teď už máte dost inspirace, a tak určitě vymyslíte opravdu mnoho dalších situací, kdy můžete dělat něco rukou nebo i celým tělem přesně naopak, že?
Připomeneme si:
Proč se tím zabývat? Je to skvělý trénink pro náš mozek: ten se neustále učí! Tvoříme! Tyto nové situace zkoumáme a zažíváme zatím jen na vteřinku, moc nás nerozhodí, nemusíme příliš měnit svoje návyky – jen trochu, drobně, zatím nás to nestojí mnoho úsilí… Však jsem vám slibovala, že půjdeme polehoučku.
A teď taky všechno sami vyzkoušejte! Dejte si třeba nejprve jeden den, a později třeba i s dětmi týden „naruby“, a zkuste během dne zapojit tu druhou, méně šikovnou ruku do co nejvíce činností.
K čemu je dobré si měnit občas ruce? Vytvoříte si tak šikovnou druhou pomocnici, která se dříve během dne tak nějak poflakovala. Je to docela zábava – vidět, jak moc je ta druhá ruka nejprve nešikovná.
Ale potom ta radost, když zjistíte, jak rychle se po tréninku ta „slabší“ ruka dokáže zlepšovat. To pak „hlavní“ (většinou pravá) ruka jen žasne!
Taky si natrénujete vše pro situaci, když máte třeba pravou ruku nefunkční (přetížení, říznutí, popálení, puchýř, zlomenina a sádra…) A nemusí to hned být nějaká podobná katastrofa, stačí i prostá únava… Pak tuhle novou dovednost teprve plně oceníte!
Stejně funguje změna postoje při práci: zaměstnáte úplně jiné svaly, a ty stejné použijete trochu jinak. Mozek dostane nové podněty, na které bude trochu jinak reagovat.
Tak, a teď už trochu přidáme, jdeme na druhou úroveň. Tedy více změn, které už stojí více úsilí, zaberou více času, ale taky přinesou do života i víc zážitků i tvořivosti!
A taky spoustu nových, ať vzrušujících či uklidňujících pohledů na situaci, nebo zajímavých průhledů do zahrad či do života druhých… a třeba i velmi inspirujících.
Sledujte, o jaké nové pohledy a panoramata se obohatíte, jaká překvapení vás čekají.
A jaké zajímavosti vám přijdou do cesty, ať jsou to třeba trpaslíci v zahradě, vznosné stromy, okrasné keře či neznámé květiny za plotem, průhled do drobných střípků rodinných situací či na útulný dvorek…
A jaká nová setkání „přímo na trase“, ať už s dospělými lidmi, s babičkami, dětmi, s pejskaři a jejich psy, s kočkami nebo jinými zvířaty zažijete. Když budete pro tyhle situace „na příjmu“ a naladění, tak tohle všechno a třeba ještě mnohem víc vám ta malá změna může přinést a zpříjemnit tak váš den.
Už jen tím, že jsme ochotni různé věci alespoň zkusit a chvilku se tím zabýváme, uvolňujeme si mysl od jakési zarputilosti k možnostem, od určité „zkostnatělosti“ k větší flexibilitě: jsme tak nějak více připraveni přijmout třeba i jiný názor, líp zpracovat novou událost, udělat si na věc nový pohled, ba dokonce začít dělat určité změny aktivně. Ale je třeba to trénovat!
I váš mozek se pak raduje, co všechno se naučil a zažil! Nabourali jste denní stereotyp, některé věci nebo činnosti jste převrátili úplně vzhůru nohama!
Při něčem jste si „užili“ možná trochu nepohodlí, ale když se pak zamyslíte, obvykle zjistíte, že klady v tom dni výrazně převažují! Určitě jste alespoň zažili změnu, něco bylo jinak, a třeba mnohem zábavněji nebo dokonce o dost líp!
Spousta lidí pro posílení paměti a pro trénink mozku luští křížovky.
Tak toto je jiná cesta k témuž, spojená navíc i se zlepšováním motorických dovedností! Tak si ji užijte naplno a brzy na „čtenou“ ve 2. dílu!
á a