Vladana BotlíkováVždycky do hor balím dvoje boty.
Pohorky a ještě druhé boty, co kdyby pršelo?
Určitě tam taky budou skály, pichlavé keříky borůvčí, ostrá tráva, spousta kamení na cestách, větve a šišky v lese, zkrátka horský terén.
I letos zase balím, odjezd do Jeseníků se blíží. Jenže jak to vyřešit, když teď chodím už nějakou dobu naboso?
Přece jen mám zodpovědnost za celý kurz… pohorky tedy beru, ale schovávám až na dno batohu.
A nově přibaluji taky botky pětiprsťáky a jedny tenké sandály. Uvidíme, jak to všechno půjde, zatím nasedám jako vždy bez bot.
Další den je „zelený“ výlet, běží chvíli po „borůvkové“ hranici a pak do kraje nad Starým městem, přívětivě travnatého a s krásnými výhledy.
Nohy vůbec nemají problém. První zvědavci také sundají na chvíli boty a užívají si měkké svahy. Výlet okolo bunkrů a dál do naší vsi vede téměř pořád po trávě, celkem dobře přes dvacet kilometrů.
Zato s výletem na hlavní hřeben, na Šerák, Keprník a na Vozku to asi bude horší… A tak do batohu putují preventivně fivefingersky.
Borůvky pomohly nabrat sílu, potok v japonské zahrádce ochladit chodidla… Ostatní se zouvají a zatímco řeší zapomenuté ručníky, zalepené puchýře, projdu se potokem.
Ostatní hledají místo na sezení, pomalu se obouvají, a zatímco řeší navlhlé ponožky a mokré náplasti, jdu hned dál.
Chodit naboso je fakt skvělá vychytávka, šetří energii i čas!
Vrchol Keprníku bude ale velká výzva: ve vzpomínkách je pěšina samé kamení, rula a svor budou určitě všude…
Průchod cestou je sice pomalejší, ale ostrůvky trávy, kořeny a mech dělají divy, cesta je docela příjemná. Tedy až na sestup! Štěrk a drobné kamení na konci je opravdová tortura.
Ale přece to nevzdáme před cílem… Občerstvení na chatě Jiřího je pak opravdu za odměnu!
Další dny jsou pak už v podobném, pohodovém duchu. Někdy je na cestě kamení, ale dá se obejít.
Vřes je vlastně poddajný, jehličí pěkně hřeje, šišky jsou pružné a měkkoučké, větve se dají lehce sešlápnout,..
A navíc máme i cizí následovníky: při výletu z Dlouhých Strání na Praděd a dál potkáváme celou bosou rodinku.
Odpočinek v lázních Jeseník je další den zasloužený: průchod celým hřebenem Jeseníků se podařil.
Přes osmdesát kilometrů #naboso, spousta zážitků, žádné zranění, žádné otlaky ani puchýře. Boty zůstaly po naprostou většinu času na tůře bezpečně na dně batohu. A večer po výletu?
Společné okouknutí bosých „podrážek“, pečlivé promazání olejem a masáž plosek byl pro ostatní členy kurzu milý bonus. I na cvičení došlo, některé části online kurzu Cviky pro nohy jsme si dopřáli rovnou v přírodní „tělocvičně“.
A navíc se několik dalších následovníků odvážilo na výletech taky sundat boty. A nejen to, oni si to i užili. Fotopříběh z kurzu najdete na facebooku. I na horách se mohou nohy usmívat:)
