Vladana BotlíkováMusí to všechno opravdu být?
Blíží se čas zklidnění a pobývání v kruhu svých nejbližších. A předtím i čas velkého shonu, příprav a stresu.
A já si mnoho let nazpět pokaždé říkala: vážně to všechno musí být? Do 24. prosince mít napečeno pět, a raději deset druhů cukroví, pro každého zařídit alespoň dva tři hodnotné dárky a pár menších k tomu, mít v celém bytě vzorně umytá okna, vyleštěný nábytek, a mnoho dalších úkolů (dosaďte si své seznamy). A ke štědrovečernímu stolu pak kvůli všem „povinnostem“ usedne úplně vyčerpaná žena i všichni okolo?
Už před hodně lety jsem vzdala cukroví… a světe div se: nestalo se nic! Manžel to vlastně přivítal, a raději si vezme ovoce.
Naše děti ani sobě, ani svým dětem stejně cukr dávno nedávají, a tak to někdy i dost po vánocích zbývalo. Teď třeba i jednu či dvě oblíbené sladkosti vytvořím, ale jen když mám náladu a trochu času navíc. A ten cukrářský „to-do list“ jsem už nejen v mysli, ale i fakticky dávno vymazala.
A jak to máte s dárky?
Dárky dáváme jen našim nejmenším, a to uměřeně. Už tak mají tolik věcí… a dnešní domácnosti nejsou nafukovací. A vida, děti si pak s dárkem opravdu hrají, když není přehlušený mnoha dalšími.
Dospělým dávám ráda dárky zážitkové: pozvánku na společnou večeři, návštěvu divadla nebo třeba výlet s překvapením. Anebo věnuji raději čas pro společné posezení než nechtěný věcný dar.
A co teprve dárky virtuální: například online kurz, jak se naučit novou dovednost. A hleďme: tohle vždycky rozradostní víc než další „zbytečná“ věc. I mne minule moc potěšil dárkový online kurz malby krásně vedený velmi příjemnou výtvarnicí a malířkou.
Běháte taky uklízecí sprinty?
A teď si vezměme všechny ty úklidové úkoly, směrované přesně na půlku prosince: tahle nepsaná „tradice“ nás staví do role, jako by se v domácnosti po celý rok vůbec neuklízelo.
Když nás osud obdaří dobrými partnery, přáteli, dětmi nebo pak i vnoučaty, je mnohem cennější nemarnit svou energii a čas přehnaným uklízením, ale věnovat jej našim nejbližším.
A připomeňme si: úplně nejblíž jsme sami sobě! Jak často však právě na sebe dočista zapomeneme. Nešetříme svou energií, aby zbyla i na zklidnění, uvolnění a opravdové prožití společného času.
Předčasně ji rozdáme umytým oknům, dalšímu cukroví do krabice, o které v čase hojnosti jídla ani nebude zájem, necháme ji ve frontách při kupování hraček, které skončí hned po svátku v koutě či nákupu a vaření kupy jídel, která ani nesníme…
A tak jsem dávno vzdala závod o nejnablýskanější domácnost s deseti krabicemi sladkostí. Pro zábavu z pletení vánočky si ji uděláme třeba i několikrát, a to i dávno před Štědrým dnem. Před vánoci zajdu s přítelkyní na výlet, do kina a s jinou na koncert. Užiju si čas s vnučkami při tvorbě ozdob na stromeček. A s mužem se podívám třeba na taneční zábavu Stardance.
A nestresuju se, protože vím, že přípravy na vánoce dobře zvládnu, když to nebudeme přehánět. A světe div se, všichni jsou vlastně radši, že doma je „obvyklý“ klídek a ne napětí a nervozita. Ta slavnostní nálada se totiž stejně dostaví, zvláště když jsou doma malé děti.
Zamyšlení nad uplynulým rokem
A tak si přeji, abychom se v tomto čase raději věnovali zamyšlení, co se v téměř uplynulém roce přihodilo, co z toho se povedlo, co méně a proč, a co za poučení a třeba též impuls pro změnu si můžeme odnést do dalšího roku. A že toho u každého z nás nebylo málo!
U mladých starost o dokončení studia, problémy s hledáním správného partnera, u třicátníků péče o profesní růst, příhody a problémy během cestování, sportování nebo později při vedení a výchově vlastních dětí a ve středním věku i skloubení kariérního růstu s rodinným životem a balanc mezi prací a odpočinkem.
Mezi mé čtenáře však patří také početná skupina lidí staršího věku. A tam je zásadním cílem udržet si co nejdéle pevné zdraví, pohyblivost, samostatnost a nezávislost na ostatních.
U mne byl hlavním poznatkem letošního roku tento: je opravdu skvělé, že v případě zdravotních problémů (jako byl můj celkem vážný úraz) je spolehnutí na naše lékaře a zdravotníky, jsou to výborní a ohromně šikovní odborníci. Je moc fajn mít během mé léčby i podporu v rodině!
A především: vyzkoušela jsem si, že se na sebe mohu spolehnout v tom, že:
- udržím disciplínu v každodenní rehabilitaci a poúrazové péči o porouchanou část těla,
- neztratím pozitivní nastavení mysli ani když je cesta ke zdraví velmi dlouhá,
- akceptuji následná pohybová omezení i snížení výkonnosti a vyrovnám se s nimi.
A co jste zjistili vy?
Co můžeme v dalším roce změnit či vylepšit?
Uvědomila jsem si, že ve vyšším věku je zásadní a nutné pečovat o sebe tím více, čím je člověk starší: podporovat v sobě dobré návyky zdravého životního stylu, preventivně se připravit na problémy dříve, než vůbec nastanou a řešit již první příznaky potíží.
Pokud již cokoliv nepříjemného nastane, věnovat se zodpovědně a důsledně rehabilitaci a nápravě potíží.
Sama jsem se přesvědčila, jak velice v tom pomáhají také všemožné doplňky, které vyživí naše již poněkud starší buňky a pomohou k rychlejší regeneraci. Jak říká má kamarádka Jana: „Čím jsem starší, tím víc to stojí:)“
Tahle investice do sebe se však vždycky bohatě vyplatí!
Kde je pohyb, tam je život
V každém věku, a v tom vyšším zcela jistě, je ohromně důležitý každodenní pohyb, pohyb, POHYB! Ať už jde o ten nejjednodušší, tedy o chůzi, nebo jakékoliv jiné tělesné cvičení, které je vám příjemné a děláte je rádi.
A právě během vánočních svátků nejspíš konečně zbude čas třeba na pěknou procházku v přírodě, tedy pokud nám nožky dobře slouží.
Jedna má klientka Veronika mi po semináři Zdravé nohy nedávno říkala: „Změnila jste mi život! Začala jsem cvičit doma, abych se protáhla a srovnala od hlavy k patě, vždyť nohy jsou nutnou součástí. Přátelé, ta změna je neuvěřitelná! Jak mně je Vám dobře!
Od té doby, co ráno denně dělám ta jednoduchá cvičení na nohy, přestala mě úplně bolet chodidla, zlepšila se mi stabilita i držení těla. A taky moc ráda chodím! A mám přitom všem stále dobrou náladu, prostě mě baví žít!“
To slyším tak ráda! A když se mi podaří ať už díky speciálním cvikům na nohy nebo třeba skrze pravidelné cvičení pro Zdravá záda někomu dodat elán a energii na další dlouhé týdny, to pak i mě víc baví žít, když vidím, že to má odezvu a smysl.
Mám také cvičební přátele, kteří se odstěhovali mimo Prahu. Anebo pečují o své rodiče a chtějí i jim dopřát kvalitní pohyb v domácím prostředí. Když se už nedaří docházet do tělocvičny, i tak se dá pokračovat, jen se pak setkáváme v kurzech online, přes monitor. Jak říká jiná moje klientka Blanka:
„Při vedení online lekce Záda v pohodě Vlaďka vysvětluje a hned opravuje tak, jako by skrze obrazovku viděla některé chyby, které jsem doma před počítačem právě dělala! Její dlouholetá zkušenost se prostě nezapře.
Jsem ohromně ráda, že takto můžu u Vlaďky zůstat, i když to teď mám na cvičení naživo daleko.“
Dopřejte si alespoň malé zastavení…
A tak vám přeji v adventní době čas na zamyšlení, co dobrého pro sebe můžete do příštího roku udělat.
Určitě i vy si pro sebe najdete smysluplnou činnost, která vám přinese do života víc radosti, a která vám pomůže nejen k ozdravení těla, ale i mysli. Z celého srdce vám to moc přeju!
Kdybych vám v tom mohla pomoci, bude mi ctí !
Přeji vám poklidný advent a krásné, hřejivé vánoční svátky.
P.S. Můj betlém už se nevejde nejen do skříně, ale ani na fotku:)
Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
