Seriál Sami doma! je určen jednak vám, starším lidem, ale i vám, jejich dospělým dětem a vnoučatům.
Kromě prvních dvou dílů: Jak přežít ve zdraví rozvoj epidemie a jak tvořivě využít vyhlášený nouzový stav, psaných pro aktuální situaci během začátků koronavirové epidemie v roce 2020, jsou čtyři další díly psané především jako náměty pro zlepšení běžného života!
Ve 3. až 6. dílu najdete tipy, jak si posílit imunitu a vylepšit péči o sebe (3. díl), náměty pro zlepšení své výživy (4. díl) a tipy pro zařazení jednoduchého a příjemného cvičení do svého každodenního pohybového režimu (5. díl) a tipy na zlepšení komunikace, práce a odpočinku (6. díl) nejen během „domácího“ života. Vše se hodí určitě i v budoucnosti venku, bez roušek.
Po téměř měsíci domácího režimu je u mnoha lidí už znát jistá změna: a ta je nejlíp vidět na obvodu pasu!
Hana Mojžíšová, specialistka na výživu a zdravý životní styl, uvádí, že: “míry nad 80 cm u žen a nad 94 cm u mužů již představují určité zdravotní riziko. Míry nad 88 cm u žen a nad 102 cm u mužů již znamenají zdravotní riziko vysoké!“
Můžete si sami určit, jak na tom teď jste: nechcete-li měřit, stačí se navléci do oblíbených kalhot, které jste nějakou dobu nenosili a sledovat, jak se v nich se zapnutým zipem nyní cítíte. Jak to dopadlo, týká se tento díl také vás osobně? Mne tedy rozhodně.
Podívejme se tedy na to, jak je možné zvrátit tento trend – třeba díky chytřeji vybíraným potravinám, jejich jinému kombinování, díky úpravě množství a možná i díky jinému zpracování.
Všude se nyní skloňují vitamíny, hlavně to „céčko a déčko“! V lékárnách se dveře netrhnou a tržby rostou. Nač ale kupovat množství prášků, když je možné se místo do lékárny vypravit do prodejny s ovocem a zeleninou – a nahradit Preventan pomerančem, grepem nebo brokolicí?
Co tedy rozhodně v potravinách potřebujete najít, abyste zvýšili odolnost těla a dobře je vyživili, a to bez přibírání váhy?
Vitamíny
V této době i vzhledem k postupnému promořování naší populace virovou nákazou koronavirem Sars-2 je dle imunologa Karla Drbala VELMI žádoucí zvýšit množství vitamínu C v potravě.
Kromě toho, že obecně zlepšuje odolnost proti nachlazení, tak u tohoto nového virového onemocnění vitamín C pomáhá zvláště během jeho počátku – zlepšuje totiž imunitní reakci na počínající záněty v těle. Navíc si naše tělo tento vitamín neumí samo vyrobit. Najdete jej hodně v citrusovém ovoci, v mandarinkách, pomerančích či grepech.
Ale také v petrželi, růžičkové kapustě či právě v brokolici.
Naprosto zásadní je v této době také přijímat vitamín D. Pomáhá vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě i mnoha dalším metabolickým pochodům v těle. „Nyní navíc funguje jako tlumič imunitního systému ve chvíli, kdy imunitní systém člověka onemocnělého Covid 19 reaguje nadměrně, přehnaně. Tyto dva vitamíny: C a D, se tedy dobře doplňují“, říká imunolog.
Vitamín D získáme působením slunce na pokožku (hlavně na obličej a paže). V létě, zvlášť mezi 10 a 16. hodinou, kdy je sluneční svit intenzivní, se venku na slunci uhradí denní potřeba vitamínu D za 20 minut. Tuto „sluneční“ kúru stačí opakovat 1x za tři dny. (Testem s tužkou zjistíte, je-li efektivní čerpat „déčko“ venku: ano, pokud je stín tužky kratší než kolmo postavená tužka). V zimě má sluneční záření už menší intenzitu a je třeba doplňovat vitamín D i stravou: pojídáním mořských ryb. Nejlepší je losos (100 g této ryby je doporučená denní dávka „déčka“), ale i sleď, tuňák či sardinky.
Probiotika
Pro podporu dobrého vstřebávání výživných látek je zásadní mít čistý trávicí systém a jeho střevní mikroflóru udržovat v dobré kondici. Vhodné jsou potraviny zakysané či kvašené, s velkým množstvím vlákniny i vitamínu B12.
Pokud máte rádi mléčné výrobky, tak jsou velmi vhodné ty zakysané: jogurty (raději ty s živou kulturou laktobacilů pro „úklid“ střeva), kysaná smetana a třeba také kefír!
Bílkoviny
Ty jsou důležité jako stavební látka pro organismus. Jsou potřeba pro stavbu a výživu kostí i dalších tkání. Ale ne ledajaké, než dříve doporučované živočišné bílkoviny jako mléko, sýry a maso se ukazují vhodnějšími bílkoviny rostlinného původu.
Tedy sója (výborný je tempeh, který je díky fermentované úpravě dobře vstřebatelný), všechny luštěniny, obiloviny, ořechy, semínka, ba i ovoce a zelenina – kromě bílkovin jsou tyhle potraviny i zdrojem bóru, který brání vyplavování vápníku z těla.
I když kravské mléko, mléčné výrobky a maso obsahují množství bílkovin, jejich konzumací se velmi zvyšuje hladina kyselin v krvi, a tělo pak neutralizuje kyselost vytahováním vápníku z kostí a ze zubů a poté jej vyloučí v moči.
Místo aby vápník pomáhal stavět a doplňovat pevnou trámčinu kostí, tak z nich mizí. Proto kosti řídnou (osteoporóza), a také zuby se více kazí. V mléku je navíc kasein, bránící dobrému vstřebávání vápníku. Pro přísun bílkovin mohou milovníci mléka a masa místo něj (anebo alespoň jako přílohu) sníst zelenou listovou zeleninu: brokolici, kapustu nebo čínské zelí. Také semínka jsou skvělým zdrojem vápníku: třeba dvě lžíce pomletého sezamu nahradí hrnek mléka.
A co teprve ořechy! Kromě bílkovin a vlákniny obsahují mnoho minerálů jako hořčík, draslík, selen, zinek, měď a arginin (aminokyselina, zlepšující stav cév). Chcete zhubnout?
Místo kalorické čokoládové tyčinky si dejte ořechy: třicet gramů ořechů má jen 180 kalorií, a přitom se najíte! (Je to například na kusy: 23 mandlí, 18 kešu ořechů, 21 lískových oříšků, 10-12 makadamských ořechů, 28 arašídů, 19 pekanových ořechů, 167 píniových oříšků, 49 pistácií, 14 půlek vlašského ořechu nebo 6-8 paraořechů – ty ale stačí sníst 2-4 kusy za den: tolik je totiž denní dávka selenu v nich obsaženém, více selenu už škodí zdraví).
Na závěr nezapomeňte na tekutiny obecně! Během trénování imunitní reakce je třeba tělu dodávat tekutiny, a to především vodu! A to v množství alespoň 2 litry denně, především u starších lidí (ti obecně zapomínají průběžně pít), ale njen u nich.
Během tří týdnů trvajícího nouzového stavu již lidé výrazně změnili své nákupní chování: v obchodech je mnohem méně lidí a hodně nákupů se odbývá přes internet.
Pokud už jdete do obchodu, v mnoha vchodech již visí jednorázové rukavice. Plno zásad při nakupování již lidé sami vymysleli: někteří s sebou nosí dezinfekcí napuštěný ubrousek v igelitovém sáčku. Otřou jím madlo a tlačítko nákupního košíku ještě dříve, než do otvoru vsunou minci. „Oblečenou“ rukou pak vybírají potraviny a druhou „řídí“ vozík. Po uložení nákupu do tašky svléknou rukavice rubem nahoru, zabalí, vyhodí, a ubrouskem si pak dobře otřou ruce.
Mění se i návyky při vybalování věcí doma. Protože je to pro naši společnost stále nová situace a ne vše je ještě dost zažité, neškodí trochu opakování. Když si přinesete nákup domů – jedno zda z obchodu nebo jen od dveří bytu, je dobré dodržovat pár pravidel, dokud trvá zvýšené riziko nákazy.
Tipy pro vás, kdo máte rádi dokonalé postupy, jak chytře vybalit nákup, jsou v tomto velmi návodném videu.
Nápoje: Čaje jako je kopřivový, zázvorový nebo zelený čaj jsou dobré pro zvýšení imunity, pomáhá též šípkový a rakytníkový čaj – ty jsou bohaté na vitamín C.
Ovoce s vitamínem C – to jsou hlavně všechny citrusy, ale i jahody, šípky nebo kiwi! Pomáhejte si i doma vyrobenými čerstvými džusy, jsou mnohokrát chutnější než ty z krabice. Jen pozor na to, abyste nic nevyhodili: všechny „přepážky“ zevnitř pomerančů či jiných citrusů, tedy vlákninu, taky šup do sklenice! Stačí vám tak jeden kus ovoce a zasytí – řiďte se tím, kolik kusů byste najednou snědli bez vymačkání.
Kysané výrobky – jednak mléčné jako je např. řecký jogurt, který má navíc hodně bílkovin, a také probiotika pro dobré trávení a zdravé střevo. Vybírejte i jiné druhy, hlavně ty s živou kulturou – stačí jeden dobrý (ale to neznamená tučný!) jogurt denně. Mléčné výrobky je dobré střídat s fermentovanými a kvašenými: třeba s kvašenou zeleninou nebo fermentovanými sójovými výrobky (třeba zmiňovaný tempeh, tedy fermentované sójové boby, obsahuje probiotika a vitamín B12).
Pokud si náhodou neděláte kvašenou zeleninu sami doma, tak nejjednodušší je koupit si čerstvé kysané zelí, to je vlastně přírodní lék! Je bohaté jednak na vitamíny – hlavně C a B6, probiotika ale i E, a v této v kysané formě vydrží jejich množství déle než u jiných zdrojů, podporuje imunitu a tím, že obsahuje hodně vlákniny, skvěle uklízí střevní stěny.
Zelenina – do jídel se skvěle hodí zapracovat přírodní antibiotikum – česnek (nyní můžete také natrhat v přírodě i mladé lístky medvědího česneku!), nebo čerstvý zázvor, který má protizánětlivé a antioxidační účinky (tedy proti stárnutí organismu). Stejně působí i velmi opomíjená červená řepa nebo hlíva ústřičná.
Batáty jsou zdrojem vitamínů A, C i E, mají hodně vlákniny, a navíc skvěle chutnají.
Další „superzelenina“ je brokolice: kromě velkého množství vitamínu C (!) obsahuje i ty další důležité: vitamín D a E, a především je zásobárnou minerálů důležitých pro dobrý přenos nervových impulsů i pro práci našich svalů – to je hlavně draslík a hořčík, je ale také zdrojem selenu, vápníku a železa. Navíc je nízkokalorická, i když jí sníte hodně, nepřiberete!
V obchodě se zeleninou rovnou koupíte i výše vychvalovaná semínka (sezamová, ale i dýňová, a ořechy. Vyzkoušejte nejen ty vlašské, dobré na nervy, ale také málokalorické pistácie, piniové s velkým obsahem bílkovin, a skvělé jsou i kešu ořechy, bohaté na železo, zinek a hořčík, a navíc protirevmatické a paměť zlepšující! I „buráky“ jsou dobré, ale mají hodně kalorií, není dobré se tedy přecpávat.
Zkuste i paraořechy, ty ale v omezeném množství, a určitě známé lískové oříšky – skvělé i pro cukrovkáře 2. typu, dobré pro výživu očí i pro zpomalení stařeckého zapomínání, či „antioxidační“ mandle, navíc plné vlákniny a vitamínu E, který zase prospívá zralé pleti.
Nezapomeňte na luštěniny – třeba cizrna je skvělá příloha s mnoha možnostmi zpracování, červená čočka skvěle zahušťuje polévky a fazole výborně zasytí, mohou se přidat i místo masa.
Maso, sýry Pokud nebudete chtít radikálně měnit své stravování, určitě zajdete i pro maso (je dobré přidat i doporučované ryby), sýry (vezměte raději ty méně tučné) a máslo (obsahuje i vitamín D k podpoře imunity) nebo vejce – vybírejte ta z chovu na podestýlce.
A co přibrat místo obvyklých těstovin nebo rýže třeba pohanku, jáhly nebo quinou?
Právě teď je čas na experimenty!
Třeba na otevření kuchařky, kterou jste kdysi dostali od dcery vegetariánky a nikdy nevyužili, na zkoušení nových potravin, které jste zatím jen míjeli. Nebo na nový systém kombinace potravin, který byste v běžném shonu nechtěli ani pročítat, natož připravovat.
Kvůli omezením a tedy i menšímu množství pohybu, než bývá pro nás všechny obvyklé, je dobré se zamýšlet i nad kalorickou hodnotou potravin a hlavně nad množstvím, které do sebe vpravíme.
Z přehledu výše jste si asi všimli, že tam chybí pečivo, cukrovinky a dorty, v období bez pohybu mohou zanechat „následky“. K chuti zkoušet nové kombinace i skladbu potravin mě před časem inspirovala knížka Antonie Mačingové. Její systém mi dokonce tehdy pomohl zhubnout (právě v pasu). Nejvíc mě, milovnici sladkého, tehdy oslovilo to, že je možné se obejít bez pečiva a cukrů a že podle receptů autorky jde vařit zajímavě a velmi chutně z mnoha výše zmíněných potravin, prospěšných našemu tělu i zdraví.
Přístupů je mnoho, ale nemusíte hned držet drastické diety! Ty mohou v člověku navodit jen velký stres – a to je velký nepřítel, snižující imunitu při zdolávání nemocí. Spíše vyzkoušejte nějakou novou potravinu či nový recept,
Určitě však hodně pomůže, když si na talíř dáte tak 2/3 obvyklého množství a doplníte to čerstvou zeleninou. Je čas i na pěknou úpravu jídla na talíři, aby vám dobře chutnalo. A dopřejte si jídlo v klidu, beze spěchu, jezte jako Francouzi, kteří jsou známí gurmáni.
2 větší batáty (na 4 porce)
2 petržele
2 mrkve
¼ celeru
balkánský sýr
sůl, tymián, rozmarýn, provensálské koření, olej na pečení
Oloupete a nakrájíte batáty na cca 1cm tlusté plátky, potřete jemně olejem a mírně z obou stran osolíte a okořeníte.
Plátky položíte na pečící papír, potřený olejem, pečete cca 15 minut, až jsou batáty téměř měkké, přidáte navrch batátů balkánský sýr a necháte ještě zapéct, aby sýr změkl.
S ostatní kořenovou zeleninou můžete experimentovat: po nakrájení na plátky dát navrch jiný sýr, upéci ji bez sýra, poklást plátky rajčete – zkuste, co dalšího vás napadne.
Třeba petržel je výborná zapečená i jen tak. Zkuste zapéci i cuketu nebo lilek (o něco kratší dobu), experimentujte. Tohle jídlo společně se salátem dobře zasytí.
Příloha: obvyklá zelenina na salát – uděláme jej z toho, co je právě doma (např. natrhaný ledový salát, rajčata, papriky, okurka, mladá cibulka atd.). Těsně před podáním pokapeme zálivkou z citronu, soli, cukru, oleje a třeba půl lžičky hořčice. Je dobré i posypat salát nasekanými vlašskými ořechy, mandlemi nebo semínky (slunečnice, dýně, drcený sezam).
2 velké cibule,
2 stroužky česneku
cca 500 g hlívy ústřičné
2 červené papriky
1 kostka zeleninového bujónu
sůl, majoránka, sladká paprika, pepř
Orestujte na oleji cibuli Nakrájenou na kostičky a česnek utřený se solí, pak přidejte pokrájenou hlívu, sůl, majoránku, červenou papriku a pepř a poduste cca 20-30 minut. (Kdo má rád polévku hustší, je možno zahustit jíškou a provařit.) Průběžně podlévejte bujónem.
Až je hlíva téměř měkká, přidejte čerstvou pokrájenou papriku, ještě trošku majoránky a dovařte cca 10 minut. navrch posypte posekaným medvědím česnekem (pokud je). Příloha: opečený toustový chléb nebo topinka z chleba. (příp. potřená česnekem).
Dobrou chuť!
Další díl vyjde za 5 dní.
Sdílejte jej nebo členům rodiny a známým na něj pošlete odkaz.