Stop rutině: Podpora imunity a zvýšení odolnosti – 2. díl

Seriál Stop rutině: Jak zvýšit svoji odolnost a zlepšit imunitu?

Tento nový seriál má za cíl ukázat vám možnosti, jak celkově ozdravit a omladit své tělo i ducha. Cesta povede přes bourání nevyhovujících návyků, přidání drobných či větších změn v běžném denním režimu i speciální trénink mozku, abychom dokázali využít co nejvíc z jeho tvořivého potenciálu.

Všechno, o čem nyní píšu, dlouhodobě zkouším a zažívám „na své kůži“. A přineslo mně to cenné postřehy, udělala jsem různé změny k lepšímu a zapracovala je do svého denního „řádu“. Doufám, že to třeba inspiruje k drobnému či většímu vylepšení svého života i vás. V 1. dílu jsme probrali drobné denní návyky a jak je tvořivě upravit. Tak vzhůru ke 2. dílu!

Otužování jako fenomén

V tomto článku společně prozkoumáme další úroveň při bourání rutiny, a dnes to bude o otužování. Ale nebojte, nepůjde jen o tu studenou ranní sprchu, i když i tímhle způsobem se určitě vydáme, inspirovat se však můžete mnohem barvitěji.

Všichni to říkají, a určitě i vy jste to již mnohokrát slyšeli: Otužování je fajn, je to úžasné, nemám rýmu, nejsem nemocný/á, cítím se skvěle, po ranní sprše jsem svěží… atd. atd. Podle toho, kdo to říká a co praktikuje.

Ano, větší odolnost proti chladu se vám velmi hodí, ale jak na to, když jste spíše „zmrzlíci“ a nemáte žádné předchozí zkušenosti? A proč vlastně to máte dělat, má to smysl? A co je ta všemi vzývaná imunita, jakou roli v tom všem hraje a jak pomůže?

1. krok: Rozhodnutí

Ta je hodně důležitá! Někteří z vás k rozhodnutí potřebují víc teoretických důvodů, proč je to dobré pro jejich zdraví. Tady jsou některé z nich, ale zdaleka to není vyčerpávající výčet k lepší motivaci.

Pro některé z vás čtenářů může být zásadním důvodem vysvětlení, proč to máte vlastně dělat, a pochopení tohoto PROČ. Vědecky podložené informace třeba od kapacit v oboru mohou zapůsobit víc, než že to říká vaše maminka:) A jiným z vás může zase k rozhodnutí pomoci osobní příběh někoho, koho dobře znáte. Přece když to tak skvěle pomohlo i jemu, je to na něm i vidět, tak to už stojí za zkoušku! Tak se na ty důvody podrobněji podívejme.

První důvod: Vím, co je imunita a proč ji chci zvýšit

Imunita v imunologii označuje schopnost organismu bránit se proti patogenům pocházejícím jak z vnějšího prostředí, tak z vnitřního prostředí organismu (virus, bakterie či nádorová buňka). Zjednodušeně „imunita“ značí naprostou odolnost organismu proti chorobě (člověk je „imunní“ = odolný).

Imunita má 3 obranné linie:

První obranná linie je vnější (externí). Patří sem pokožka a sliznice, které kryjí a vystýlají lidské tělo a brání volnému styku škodlivých bakterií a virů s vnitřním prostředím člověka. (patří sem i výměšky kůže a slizničních membrán).

Druhá obranná linie je vnitřní (interní). Tu spouští chemické signály, které lákají bílé krvinky (leukocyty) a antimikrobiální bílkoviny (proteiny) k místu, kde je tělo napadeno.

A třetí obranná linie (adaptivní, získaná) je spouštěna současně s tou druhou a je zaměřena proti určité konkrétní nemoci. Lze ji získat očkováním nebo proděláním patřičné choroby (nastupuje proces, známý jako imunologická paměť) a může být časově omezena.

My se zaměříme především na tu první obrannou linii. Pokožka a sliznice působí totiž jako fyzikální bariéry, které mechanicky zabraňují vstupu infekce!

A to můžeme ovlivnit mnohem lépe a rychleji, než na vůli nezávislé chemické děje uvnitř organismu.

V prvé řadě půjde o znovunavrácení schopnosti srdečně -cévního systému (soustavy cév, bohatě proplétající pokožku, podkoží i všechny orgány uvnitř těla) pružně reagovat na změny zevního prostředí. Celý tento systém se musí umět rychle stahovat a uvolňovat, tedy mít stěny cévní ve stálé pohotovosti k akci (svalový a srdečně cévní tonus).

Proč? Když vyjdete z tepla do zimy, tělo musí automaticky a rychle zareagovat: uzavřít systém tak, aby si tělesné jádro s životně důležitými orgány (srdce, plíce, játra a mozek) udrželo teplo. Zbytek těla včetně končetin snese i větší ochlazení. Pokud je srdečně-cévní tonus narušený, celý systém se neuzavře dobře, prochladnete a můžete onemocnět. Proto je třeba pravidelný trénink srdečně-cévního systému.

Druhý důvod: Chci se inspirovat příběhy z praxe

Tady je pár příkladů. Asi nejznámější je světově proslulý „ledový muž“ Wim Hof.

Jeho výkony udivují celý svět: je schopen pobýt i dvě hodiny v ledové vodě, na jeden nádech uplavat 60 metrů pod ledem, uběhl v kraťasech maraton za polárním kruhem a také vylezl v letním oblečení cestou na Mt. Everest až do 7000 metrů nad mořem bez kyslíkové bomby.

Neuvěřitelnou adaptabilitu předvedl ale i v horké poušti: uběhl naboso celý maraton bez kapky vody. Byl podroben i vědeckému zkoumání a u mnoha svých pokusů si nechal průběžně měřit nejrůznější parametry svých tělesných funkcí. Ale protože třeba plavat v zimě pod ledem je vážně extrém, tak tohle jste ale asi úplně slyšet nechtěli, že?

Tak pojďme na jiné příklady. Wim Hofovu metodu si nyní už může vyzkoušet pod vedením zkušených lektorů (jím osobně vyškolených) i běžná populace, a to dokonce i u nás v ČR.

Několik mých kamarádek z on-line světa se už na těchto akčních seminářích ponořovalo do kádě s ledovou tříští a přežily to ve zdraví. Pro některé to byl první krok na cestě ke zkoumání osobní hranice tepelného komfortu.

Jako třeba moje přítelkyně Verča Mašínová – ano, přesně ta, která také současně tvoří krásný design pro mé online kurzy (nejen) o nohou. Po návratu z této „ledové“ akce už byla svolná se otužovat i spolu se mnou. A poté, kdy asi pomohl i můj příklad při našich letních setkáních, dokonce veřejně vyhlásila dvacetijednadenní výzvu k rannímu sprchování. A uspěla, přidalo se k ní nakonec přes 30 lidí! Od její výzvy uplynul již rok… a Verča svůj ranní rituál s přestávkami dodržuje.

A co ti mladí, jak jsou na tom? Na výuce turistiky jsem se o tématu otužování ještě před covidovou dobou bavila i se svými studenty. Několik z nich se již delší dobu denně sprchuje studenou vodou. Ti všichni shodně uváděli jako důvod, proč vydrželi, že mají po ránu mnohem víc energie a i lépe vydrží celodenní sezení v posluchárnách. 

Někteří si po škole ještě přidají výběh do parku či blízké zeleně, spojený i s pár protahovacími cviky, co se u mne na lekcích naučili. A vyběhnou i v sychravých, studených dnech, protože už vědí, že budou pak mít sílu a chuť sednout si k přípravě do školy i navečer.

A že experimentují nejen ti mladí, to jsem se mnohokrát přesvědčila i na sportovních kurzech pro seniory. Společně jsme téma „probrali“ hned i prakticky, třeba při společných koupelích v ledových horských potocích během pěších túr.

Nebo ve studených přehradách při cyklovýletech, při výuce pádlování na kánoích či během sjíždění Vltavy na raftech i v nepohodě – a třeba i v hustém dešti! Nikdy to nevzdali! A navíc mnozí z mých „studentů“ třetího věku, duchem také mladí, některou z forem otužování poté zařadili do své denní rutiny. A nakonec zmíním i filmové příklady z nedávné doby: již ne-mladá „Bába z ledu“ s vynikající Zuzanou Kronerovou v hlavní roli je důkazem!

A jak to mám já? Ani já už nejsem dávno studentka, tak na závěr ještě připojím osobní zkušenost.

S otužováním jsem začala již dávno zamlada, ale každodenně a intenzivně zhruba před šesti lety. Vydrželo mi to dodnes a nehodlám v tom polevit.

Naopak: baví mě to tak, že si dávám stále další výzvy! Třeba venkovní ranní sprcha na naší chatě bez koupelny: funguje vždy od dubna do listopadu, a to nejen v pěkné letní dny. Často i prší nebo je mlha, a některá rána (třeba zrovna minulý víkend) ukazuje teploměr jen jeden stupeň nad nulou!

Tenhle trénink se pak hodí i během dovolené v Alpách. I tam namísto v teplé sprše „trénuju“ odolnost každé ráno a večer v hodně studeném rašelinovém jezírku. Někdy je po ránu slunečno, ale často už začátkem září bývají ranní mlhy…

 Při vysokohorských výšlapech k horským vrcholům pak ostatní svačí u vody zabalení v péřovkách a já se před větrem schovám při koupeli v jezerech.

Ty Alpy mají navíc přidanou hodnotu oproti koupelnové sprše: majestátné hory kolem dokola, někdy i lehce posypané sněhem, nádherné rozhledy s kulisou mraků plujících na hladině spoluvytváří výtrysk emocí: míchá se tam pocit ohromení sám/sama nad sebou, že jste to fakt dokázali, radost z krásy okolní přírody spolu s ohromnou euforií po vylezení z vody! A to vám garantuji, že v tu chvíli vám bude nejen teplo, ale až horko, a to i kdyby zalezlo slunce za mraky a foukal studený vítr!

Otužovací zážitky v přírodě mají mnohem větší sílu než sprchování u vás doma, a „propíší“ se vám nesmazatelně do vaší emoční paměti! Po návratu z dovolené vám budou pomáhat ve chvíli, kdy byste zakolísali, a při pomyšlení na horské zážitky vám dokonce ta sprcha bude připadat i tak nějak teplejší:)

A všechno to začalo před lety pár jednoduchými tipy, které s vámi teď budu sdílet.

Třetí důvod: Experimentuji rád/a s novinkami

Pro vás je nyní zpráva: ano, dejte tomu šanci, ať to zažijete osobně, ověřte si to na sobě, na „vlastní kůži“, jaké to je. Jestli třeba nepřehánějí všichni ti, co tyhle úžasné pocity po skončení otužovací kúry popisují. Anebo jestli se jen neukazují jako „hrdinové“ a přitom to nic není…

Když dospějete k rozhodnutí, máte už téměř půl „práce“ hotovo!

Už jsem vás těmi třemi důvody trochu nalomila? Tak pojďme do akce: povíme si, jak pěkně polehoučku na to!

2. krok: Parťák do akce

V začátcích, než se z vašeho experimentu stane návyk, je dobré mít pomocníka. A tak vám radím: řekněte to někomu! Vyberte si někoho, o kom víte, že vás podpoří a nezlehčí vaše rozhodnutí. A může to být třeba někdo z rodiny: u mladších rodič, teta, partner, u starších děti či vnouče, určitě i dobří přátelé anebo i rodinný lékař, kterému důvěřujete.

A řekněte mu/jí nejen svůj záměr, ale také jeho časové ohraničení. Třeba: vydržím to dělat XX dní! A moje rada: volte délku alespoň 21 dní – a ještě lépe jeden celý měsíc! Tak dlouho totiž obvykle trvá, než se z nové zkušenosti stane denní návyk.

Co se stane?

Jednak nahlas vyslovené je už určitý závazek (i když je „jen“ sám/a k sobě) a takto s „parťákem“ bude ještě silnější. Navíc ve chvíli, kdy máte pochybnosti, kdy se vám třeba i nechce, máte „přítele na telefonu“ jako oporu pro klesající mysl. A ten vám pak třeba řekne: „Poslyš, přece to teď už nevzdáš!

A skvěle to funguje i naopak: když vnímáte kladnou změnu, máte se komu svěřit a společně to prožívat. A když byste to potřebovali, tak třeba získat i uznání a tím i novou, svěží motivaci (jóóó, mami/babi, Ty jsi fakt hustááá!).

A to nejlepší, co se může stát? Když se váš parťák přidá a budete praktikovat společně!

3. krok: Oblečení a teplota okolí

Začněte také víc přemýšlet nad tím, co si oblékáte, a to ne z hlediska estetického, ale i toho tepelného. A také, jak to kombinujete s pohybem. Jestli takto oblečeni pracujete spíš „staticky“, tedy budete sedět nebo postávat, anebo zda se u té práce taky budete pohybovat, a jak moc. Podle toho si můžete přizpůsobit počet vrstev, které si na sebe oblečete.

Oblečení a obutí

Když ještě nevíte úplně přesně, jak moc tepla během práce potřebujete, pak skvěle funguje systém „cibule“ (to stejné doporučení platí i pro oblékání na turistiku).

Co to znamená? Oblečte si raději více tenkých vrstev než jednu tlustou.

Raději tedy např. tričko s krátkým/žádným rukávem, triko s dlouhým rukávem a navrch lehký svetřík (a nejlépe z přírodních nebo z funkčních, prodyšných materiálů), než tílko a bytelnou mikinu.

Tak můžete v případě nepohody ubrat nebo přidat jednu vrstvičku a průběžně si tak upravovat pocit tepelné pohody. Totéž se týká obutí: můžete mít navlečeny ponožky teplé, tenké nebo být bez nich, a nohy mít k tomu v uzavřených a teplých bačkorách, v lehkých domácích pantoflích nebo zcela naboso!

A tak si můžete postupně navykat i na stav, kdy „méně je více“.

Teplota okolí a větrání

Pokud pracujete v uzavřené místnosti, je dobré taky hlídat okolní teplotu. „Otužování“ může začít třeba i tak, že postupně uberete na stupních – už tedy nemáte přetopeno, ale tak akorát. A do toho můžete vnést ještě další moment změny, a to větrání. Jakmile pozornost na práci ochabuje, vyvětrejte si aspoň na dvě minutky svoji pracovnu, a mezitím se na chviličku jděte projít.

Pohyb při práci: je, nebo není?

Ještě jiné to je, pokud při práci jen nesedíte, ale více se hýbete: pracujete vstoje, do toho popocházíte, předkláníte se, něco zvedáte atd. Pak tu „cibuli trochu oloupejte“ – tedy uberte nějakou tu vrstvu oblečení. Vyprodukujete si totiž dost vlastního tepla sami!

A samozřejmě to funguje i opačně: sedíte, a najednou se „do vás dá zima“. Nestává se to obvykle, pokud jste do něčeho hluboce zabraní a soustředěně pracujete, většinou je to při rutinní práci. Ať je to ale jakkoli, v tu chvíli se vaše tělo i takto ozývá, že chce změnu. A pocit chladu je přesně ten důvod, abyste vstali a začali se hýbat, a to i když nemusíte! Při chůzi pro horký čaj se jednak zahřejete, jednak doplníte tekutiny a ještě přitom můžete potěšit kolegu – třeba vyzvednutím spisu nebo pošty z podatelny:)

Závěr: Otužovat se proti chladu můžete i takto:

  • postupně si na tělo oblékáte méně teplé věci (vy i vaše děti),
  • pro rychlé přizpůsobení okolní teplotě volíte systém „cibule“,
  • místo dalšího „svršku“ na tělo zvolíte pro zahřátí jakýkoli pohyb,
  • v teplejším období vyjdete ven v sandálech naboso (a když je vám chladno, místo ponožek přidáte rychlou chůzi),
  • doma na koberci jste naboso (a zakroužíte nohama v kotníkách či přidáte výpony, nebo i pár osvědčených cviků pro chodidla),
  • při pocitu většího tepla v místnosti nebo při zvýšené únavě řádně vyvětráte.

4. krok: Jídlo

Leckdy si neuvědomujeme, že i jídlo může zahřát nebo ochladit. Pokud je horké léto, přijde k chuti spíše lehčí jídlo, třeba vychlazený zelený či ovocný salát nebo ledový čaj s mátou, v sychravém podzimním dni nebo zimě nám zase udělá dobře vydatný horký vývar, čočková kaše či teplý nápoj se zázvorem.

Střed těla (tedy nejen srdce, plíce, mozek a játra, ale i trávicí systém včetně žaludku a střev) by měl být v tepelné pohodě.

Představte si chuť studeného, ještě oroseného čerstvě utrženého rajčete nebo jablka, které v parném dni přehřáté tělo lehce ochladí – stejný kus snědený v zimě … a člověk se poté cítí zimomřivě, aniž vlastně ví proč.

Je tedy jednodušší a pro organismus i zdravější přizpůsobit stravu ročnímu období, a tak zcela přirozeně udržovat své „jádro“ v optimální teplotě, zatímco s „obalem“ je možné tepelně experimentovat. Zvenčí tedy můžete různým způsobem ochlazovat kůži a působit tak na pohyb všech cév v těle (rychlé stažení a uvolnění) a střed těla je přitom v teple.

5. krok: Voda

Tak, a jsme u toho hlavního! Hodně dobrý životabudič je studená voda! Po veškeré předchozí přípravě (úprava množství oblečení, teploty v místnosti či pohyb venku) půjdeme do akce: vystavení nejprve části, a pak celého těla chladné vodě.

Nejdřív pár zajímavých čísel:

V těle máme nesmírně dlouhý cévní systém: všechny tepny, žíly a drobné kapiláry mají dohromady délku přes sto tisíc kilometrů! (Pro představu: pokud bychom je spojili do jedné nepřerušované linie, tak by obkroužily dva-a-půlkrát celou naši zeměkouli!)

Tělesné jádro si udržuje stálou teplotu právě pomocí roztahování a stahování milionů drobounkých svalů kardiovaskulárního systému. Tato teplota „jádra“ je konstantní = 37 stupňů Celsia. Pokud naše „jádro“ prochladne o 1,5 stupně, nastává vážný stav podchlazení. A ještě o další dvě desetinky stupně méně – tedy pokles teploty „jádra“ o 1,7 stupně) – a již jde o nevratný proces, tělo se už nemůže zahřát.

(Tyto zajímavé údaje jsou převzaty ze studií WHO a Live Science a souhrnně z knihy Wim Hof: Ledový muž, která vyšla v roce 2020 i v češtině).

Mimochodem, i lidské tělo obsahuje hodně vody. Podíl tělesné vody v dospělosti tvoří více než polovinu tělesné váhy (podle pohlaví se poměr mírně liší: ženy mají o pár procent vody v těle méně než muži, poměr vody v těle o pár procent ubývá i stárnutím, ale zhruba je to v rozmezí 50-65%).

A co se děje v našem těle při otužování?

Při vystavování těla studené vodě v první chvíli tepelného šoku se všechny cévy v těle začnou stahovat a otevírat (stažení, jak již víme, je přirozená obrana proti podchlazení středu těla).

Současně se změní dýchání: v prvním momentu v začátcích otužování člověk až zalapá po dechu a začne i zrychleně dýchat (hyperventilace). Hned po skončení sprchy se cévy roztáhnou, tělo zaplaví teplo, mozek vyprodukuje endorfiny, a celým tělem se rozlijí pocity blaženosti a klidu.

Pokud tělo začneme na chlad trénovat a opakovaně je vystavovat chladové zátěži (ať už studené sprše nebo koupeli), tak úprava napětí (=tonusu) cévních stěn v celém srdečně cévním systému probíhá stále rychleji a lépe. Také dech se postupně zklidňuje, i hyperventilace se postupně upraví, jak si tělo zvyká na nové impulzy.

A blažené pocity z fyziologických změn i z překonání sebe sama? Ano, zůstávají pořád, i po adaptaci! A tak i po dlouhé době praktikování se VŽDYCKY po výstupu z ledové vody (ať už sprchy nebo koupele) budete cítit skvěle!

Tak jdeme na to!

Ochlazování částí těla

Ochlazování zápěstí

Začněte zlehka: pro rychlé zchlazení – a funguje skvěle i v horkých dnech, kdy je vám fakt horko a nemůžete v práci do sprchy – pusťte si na vnitřní stranu zápěstí ledovou vodu z kohoutku. Pocit horka se ihned vytratí, tepenná krev na zápěstí se ochladí a poputuje do těla, a změní se i lokální napětí cévních stěn.

Ochlazování končetin

Trochu přitvrdíme: tento trénink je dobrý pro ty z vás, kdo trpíte na studené ruce a/nebo nohy, často je vám na ně zima a nemůžete se zahřát.

Okoukala jsem to od vodního léčitele Vincence Priessnitze v lázních Jeseník, kde pro tyto účely mají umělé vany neustále plněné  ledovou vodou z místního potoka. Podobné tipy dává ve své knize Ledový muž i Wim Hof.

V přírodě se nabízí nepřeberně možností, které můžete využít pro zlepšení cirkulace v nohou a jejich lepší prokrvení.

Horští turisté to dobře znají z praxe. Kdykoli po cestě potkají potůček či jezírko a namočí do něj chodidla, je to zprvu trochu šok, ale po chvíli se nohy zahřejí a hlavně: po osušení a obutí jsou jako znovuzrozené – dokonale osvěžené a skvěle připravené na další kilometry.

Jak na to v domácích podmínkách?

Napusťte si umývadlo (pro ruce) nebo kbelík (pro nohy) studenou vodou a přidejte do ní i led z lednice: cca 2/3 vody a 1/3 ledu, příp. i méně ledu, nemáte-li jej tolik.

Pak do umývadla ponořte ruce. Máte-li větší umývadlo, složte do něj celá předloktí včetně loktů.

Nebo do kýble ponořte nohy – a to alespoň po kotníky, a ještě lépe co nejblíže ke kolenům.

Dýchejte a vydržte aspoň 1 minutu (postupně ale raději 2 minuty). Po určité chvíli ucítíte teplo. Cévy v končetinách se totiž nejdříve stáhnou, ale když se krev v nich ochladí na cca 10 stupňů, opět se roztáhnou, aby se ruce/nohy zahřály.

Pak vyndejte ruce/nohy z vody, protřepte a užijte si skvělý pocit z dobře prokrvených končetin.

Tip: Pokud je zrovna zimní sezóna a venku napadl sníh, můžete se přizpůsobit situaci a otužování nohou vylepšit vyběhnutím naboso! Pak se však nezapomeňte zahřát.

Častým opakováním tohoto procesu se zlepší i pohoda vašich končetin, a už vám na ně nebude zima.

Ochlazování celého těla

Konečně jdeme na tu sprchu. Však už se na ni těšíte, že?

Začněte zase zlehka: v klidu si dejte svoji teplou ranní sprchu, a až na koci přepněte na studenou, a to nejdřív klidně jen na 15 vteřin! To se určitě dá vydržet, že? Dýchejte, klidně rychleji nebo hlouběji, ono to sevření postupně povolí. Osprchujte se vepředu, i celá záda, nezapomeňte na ramena, ruce a nohy… a 15-30 vteřinek je pryč. Vypínáte sprchu… a … dostaví se ten pocit blaha, co jsem vám popisovala? Jste zvědaví? Tak vážně, už jen kvůli tomu to přece vyzkoušejte!

Váš závazek zněl na tři týdny? Tak podruhé a pak každý další den si přidejte pár vteřinek navíc. Po třech týdnech jste hravě z patnácti vteřin na dvou minutách, a to jako nic. A můžete si u toho ve sprše navíc třeba zpívat! Hned vám to uvolní dýchání, usnadní vaši výzvu a postupně udělá i větší radost.

Tři týdny uběhnou jako voda…a vy si jistě přidáte ještě ten čtvrtý týden, abyste to měli komplet, že?

Po měsíci totiž třeba zjistíte, že už bez toho prostě nemůžete být!

Jako třeba Verča, nebo jako Denisa, která šla do Verčiny měsíční výzvy… a změnilo jí to život. A hlavně: oběma jim to vydrželo až doteď. Tak jako ony, tak jako já i jako mnoho a mnoho dalších – i vy máte možnost změnit si život k lepšímu: zlepšit si kondici svých cév, svého srdce i celého těla.

A jak se sami přesvědčíte, funguje to i na vaši mysl. Emoce radosti z překonání sebe sama, z přemožení svého strachu, lenosti, vybočení z tepelného komfortu – to vše vám pomůže ke zlepšení sebe-disciplíny, sebe-vědomí i sebe-lásky: prostě si sebe začnete i víc vážit!

A někde vzadu se – a třeba postupně i natrvalo – usadí i ta silná emoce namixovaná z krásy otužování v čisté přírodě, spojená s radostí a euforií z blažených tělesných pocitů po ukončení denního otužování a chutí to zažít znovu a znovu. Bude vás posilovat ve chvíli, kdy se vám nebude chtít, a zmírňovat a postupně „překlápět“ zprvu nepříjemné pocity zimy až tak, že chlad už nebude váš nepřítel, ale uzavřete s ním celoživotní přátelství!  

Takže do toho, milí přátelé, přeji vám zářivou, otuženou budoucnost.

Výzva pro vás: přihlaste se do ní pod tímto článkem v komentáři!

Otužovací výzva k AKCI: otevírám ji pro všechny hrdiny a hrdinky, kteří chtějí prožít tuto zimu ve zdraví! Udělejte „veřejný“ závazek a napište do komentáře pod tímto článkem, KDY začínáte! Tak bude mít váš slib sám/a sobě mnohem větší váhu!

A pak přijďte na mé FB stránky Usmívají se vaše nohy? kde tou výzvou projdete společně s těmi, kdo se taky přidají, a najdete tam i moji podporu. Denně pár vteřin… a za měsíc končíme na několika minutách! 

A příští léto… třeba hup do jezera!

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!

 

Mám ráda pohyb. Baví mne jej studovat, zlepšovat, vyučovat a pohybem také inspirovat druhé ke změnám svého těla, mysli i života. Přes 20 let učím lidi zdravě sedět, stát, chodit a cvičit. Naučím vás, jak se zbavit bolestí nohou a opět si užívat lehký krok. Na můj příběh se podívejte zde >>

Jsem autorkou terapeutického cvičebního online programu Cviky pro nohy.>> Napravuje rychle, zábavně a jednoduše vady a deformity nohou i chodidel.

Učím vše taky naživo na jednodenních seminářích Zdravé nohy I. a také Zdravé nohy II. >>

Věnuji se i klientům ve firmách nebo na individuálních lekcích a především na skupinovém cvičení Zdravá záda pro dospělou i starší generaci.>>
Komentáře

Přidat komentář