Zrovna jsem se vrátila z dovolené v Rakousku, kde jsem se pravidelně koupávala v jezerech a horských říčkách. A vtom mi zazvonil mobil a ozval se pán s dotazem, zda bych šla do ČT přidat nějaké své nápady, jak se otužovat a zahřát v nadcházející zimě. Jako kdyby mě tam snad viděl…?
Měla jsem za to, že půjde o nějaký vzdělávací pořad, kde budou chtít osobní zkušenosti a informace pro veřejnost, jak ještě před zimou polehoučku a citlivě začít.
Ale brzy se ukázalo, jak jsem se mýlila. Kdepak, jde o „Máte slovo“, ten varný „kotel“ s moderátorkou Michaelou Jílkovou, říkal pan dramaturg pořadu. A že stačí stručně odpovědět na pár otázek, o kterých se bude diskutovat. Debata prý bude velmi nepolitická, neboť je před volbami. A taky prý bude zcela nekonfrontační, protože jde o nekontroverzní téma.
Tak dobře, uvidíme. Poslala jsem odpovědi na deset položených otázek, s dramaturgem i s paní Jílkovou domluvila všechny podrobnosti.
A jak si pan dramaturg přál, pozvala jsem i tři cvičební kolegyně, které mají dlouholetou výbornou zkušenost s pohybem pro utužení zdraví. Jednak aby na sobě demonstrovaly, jak jim pohyb prospívá, jednak aby mi dělaly podporu a případně zodpověděly všetečné otázky.
A čekala jsem na čtvrtek 15. září, na kolegyně i na objednaný taxík od ČT na osmou večerní. Hned po příjezdu mé kamarádky usadili do předsálí a mě do maskérny.
Slečna maskérka měla po delší době v péči jako hlavní hosty pořadu nejen muže jako obvykle, ale také dvě ženy. A tak se na kolegyni enviromentalistce i na mně „vyřádila“.
Tolik štětečků a barviček pohromadě jsem ještě neviděla, a to byl prý jen slabý odvar toho, co bylo ve skříni za mnou a co obvykle s sebou mívají na výjezdech mimo Kavčí hory. Hodně jsem si to se slečnou maskérkou užila, vidět její přepečlivou práci zblízka bylo fascinující.
Ve studiu pak odpočítávání jako na startu světového poháru v lyžování… a tři minuty před spuštěním kamer vplouvá paní Jílková ve večerní róbě. A začínáme! No trochu, dost se to zvrhlo… Ty předem poslané otázky skoro nepadly, diskuze se točila okolo jiných témat, a původně pry nekontroverzní téma se stávalo víc a víc horkým, „občan z lidu“ získal neobyčejný prostor… však posuďte sami.
Znalci televizního prostředí mě předem varovali, ať vůbec nepočítám s tím, že by snad nějaké předem poslané téma mělo opravdu zaznít. Že v tomhle pořadu se to prý obvykle posune nečekanými směry.
A to taky nastalo. A tak všechno, co jsem připravila pro vysílání a co se tam nezdařilo říct, k vám posílám skrze tento článek. Tady naštěstí „mám slovo“ já a nejspíš mě nikdo nepřeruší.
(Okolo 28:30 až 33:30 minuty a chvilku i ve 38:30 minutě tam mluvím i já:)
Je to výzva, abychom začali uvažovat o svých běžných návycích a některé možná změnili. Pak to jde.
Změny se mohou týkat nejprve toho, co je nejlevnější a nepotřebuje velké finanční zásahy a také k čemu můžeme okamžitě přikročit a rychle to změnit: stravovacích návyků (jíst potraviny, které neochladí, ale zahřejí), způsobů větrání (větrat intenzivně ráno, a pak před spaním), volby oblečení, ale i pohybu v bytě i na pracovišti během dne (využít drobné přestávky v práci i doma pro rychlé procvičení těla na zahřátí, dát si prostor pro pohyb i ve volném čase).
Pokud se spojí s dalšími změnami, pak může vhodné teplejší oblečení pomoci k pocitu tepla. Ne každý si například uvědomí, že taky dost záleží na materiálu a střihu oblečení i na způsobu vrstvení na sebe. Třeba umělé materiály jsou méně vhodné, protože často spíše ochladí, zatímco bavlna, vlna (i merino vlákno) či hedvábí lépe hřeje. Je lepší více tenčích vrstev než jedna tlustá.
Také není moc vhodné mít oblečení přímo na tělo, těsně obepínající. Třeba těsné legíny, pevné stahující ponožky, vypasované tričko a podobně. Proč? Tyto úzké střihy příliš stahují kůži a podkoží a tak se v těch místech tělo nemůže dobře prokrvit a zahřát.
I když tedy máte volnější oblečení z vhodného materiálu, ani tak to nemusí stačit a může se do vás dát zima.
Je třeba se taky hýbat. Například chodidla, která strkáte do ponožek, je dobré mít pěkně prokrvená, jinak budou i v teplých ponožkách mrznout. To dobře znají lidé, kteří trpí na „studené nohy“. Zvláště prsty na nohou jsou na to citlivé, a proto je předtím dobře pasivně i aktivně rozhýbejte: promněte si je svými prsty na rukou, poválejte je mezi dlaněmi, zahřejte je třením, a teprve pak je vložte do vyhřátých ponožek. (Mluvím o tom v čase cca 29-33 min.)
A když nemáte zrovna rozpálená kamna nebo teplé radiátory, abyste si mohli ponožky pěkně nahřát, tak si je „předehřejte“ třeba přímo na kůži: zastrčte je na chvíli pod triko na břicho, střed těla je totiž obvykle nejteplejší.
Důležitá je taky teplá strava a teplé nápoje, to vše sníží pocit chladu. Leckdy si člověk nemusí uvědomit, že pokud přijde zvenčí do vychladlého domova, není dobrý nápad napít se studené vody nebo vychlazeného moštu.
Líp uděláte, když si půjdete uvařit horký čaj (nejlépe s čerstvě nastrouhaným nebo na kousky nekrájeným kouskem zázvoru). Anebo jiný nápoj, a o teplý hrnek si navíc můžete zahřát promrzlé ruce. Nejšťastnější volbou není ani snídat po ránu v prochladlém bytě třeba tropické ovoce… Raději si uvařte ovesnou nebo jinou výživnou kaši s rozinkami.
V poledne si dejte místo zeleninových salátů horkou polévku s kořenovou zeleninou nebo silný bujón – a ze zevnitř ohřátého žaludku se vám pak do celého těla rozlije teplo.
Ve chvíli, kdy se do vás dá zima, je také dobré se trochu rozhýbat. A stačí málo, ale častěji.
Inspirovat se můžete třeba drobným cvičením na videích v článku Pohyb je potřeba, radost i lék! Anebo uceleným pohybovým programem pro zvýšení tělesné zdatnosti v online kurzu Záda v pohodě.
Když si totiž navyknete na cílený pohyb pravidelně, tato každodenní, byť drobná, ale postupně se zvyšující zátěž začne přinášet pozoruhodné výsledky a zlepší se celková tělesná kondice.Zjistíte to třeba tak, že namísto pomalého, obtížného vystoupání po schodech k domovu vyběhnete po měsíci či dvou ty stejné schody s lehkostí, jako nic! A taky se přitom méně zadýcháte.
Přesně tak, jako to poznaly moje cvičební kolegyně během pravidelného cvičení doma v loňském covidovém období.
Zpevněné a posílené tělo je také mnohem odolnější vůči „bacilům, a také chlad lépe ustojí i více vydrží.
A pozor, zlepšovat se lze v každém věku!
Nevidím jako příčinu zhýčkanost, ale dvě jiné. První je nedostatek pohybu: v dnešní době stále více lidí pracuje vsedě a potom doma vysedává u televize nebo u počítače. A při nehybném posedávání je více stupňů příjemných.
Druhou příčinou je pak méně viditelné propojení mezi teplotou v bytě a cenou, kterou za to platíme. Ve starých anglických filmech je například vidět, že když si chtěli přitopit, museli vhodit do plynoměru minci.
I u nás by bylo možné se trochu uskromnit, přemoci se a změnit mnohdy letité návyky, a to i ve vytápění (třeba na 24 stupňů a více, a to ve všech místnostech, i tam, kde se přes den téměř nepobývá). Víme, že změny se dělají těžko, ale jde to, zvláště když je stimul. A finanční stimul je velký motor.
Je však třeba brát v úvahu, že ne všichni se s chladem vypořádají bez zdravotních následků, a tak zvláště starší lidé se na to musí předem připravit a tělo trochu otužit a potrénovat. Pár skupin to však nezvládne: nemocní či staří lidé, kteří se nemohou pohybovat, a také velmi malé děti a miminka, tam už to otužování ani pohyb nezachrání, a o zhýčkanost nejde. Pro miminka a staré lidi je třeba mít doma teplotu vyšší.
Obecně při nižší teplotě plísně více „prospívají“ A to nechcete, že? Tak alespoň je třeba, aby vzduch uvnitř domova co nejvíc cirkuloval, tedy umožněte i vzduchu pohyb pravidelným, rychlým větráním. A také nezapomeňte, že při vaření se tvoří páry a zvyšuje se tak vlhkost vzduchu. Je třeba opět dobře vyvětrat.
Prospívá všem běžně zdravým lidem, je to prevence nemocí, trénink kardiovaskulárního systému a podpora správného dýchání. Otužování upevňuje sebe-dispiplínu, je to výborný začátek pro změny i dalších denních návyků, je to forma prevence nemocí i seberozvoje.
Učí tělo rychle reagovat na výkyvy teplot, tedy prospívá k trénování oběhového systému. Jak konkrétně? Například hodně napomáhá zlepšování funkce cév, tedy jejich roztahování a stahování, a také snižuje vysoký krevní tlak. Otužování má i další benefity – povzbuzuje metabolismus a zlepšuje soustředění, dokonce i omlazuje pokožku tím, že ji tonizuje (=zvyšuje napětí), tedy lehce vypíná i pleť. Také prospívá nervovému systému a pro leckoho je úplně blahodárné – po výstupu ze studené vody se totiž vyplaví do těla endorfiny a navodí tělesnou i duševní pohodu.
Co při otužování nepomáhá, je pití alkoholu. Rozšiřuje cévy a tělo se tak rychleji ochlazuje, protože teplo rychleji uchází ven. (Občan ze Šumperska, který v pořadu zmínil svůj tip, se tedy popíjením slivovičky ve svém chladném bytě moc nezahřeje.)
Také u lidí s onemocněním srdce, ledvin, s vysokým krevním tlakem je třeba s otužováním postupovat velmi jemně a opatrně. Netrénovaného, nemocného člověka ohrožuje nikoli otužování jako takové, ale prudká změna teplot oběma směry (například hned po ledové koupeli ve vodě si dát horkou sprchu). To je pro srdce velmi namáhavé a může dojít až k selhání oběhového systému, k zástavě srdce, křečím a podobně. Ovšem i u takto oslabených lidí je postupné a opatrné otužování naopak zdraví přínosné.
Celoroční otužování však přece jen nemusí být pro všechny. Pro některé lidi je spojeno s nepříjemnými pocity a to pak oslabuje efekt otužování a nepřinese jim dlouhodobě pozitivní účinky. Je třeba si vždy říct, PROČ to dělám, nebát se nemoci, ale soustředit se na zdraví, a pak vytrvat.
Inspirujte se v článku z rubriky STOP rutině ve 2. dílu: Podpora imunity a zvýšení odolnosti, kde najdete velmi citlivý postup, jak můžete pasivním způsobem otužit tělo proti chladu – a to i pro ty, kdo ledovou sprchu opravdu nemusí.
Pohyb zahřeje – a to i takový pohyb, jako je prohloubené dýchání. Už jen tímto pravidelným stlačováním a roztahováním orgánů v břišní dutině (díky pohybu bránice nahoru a dolů) dochází k jejich masáži, okysličení a lepšímu prokrvení, hluboké dýchání pomůže lépe rozhýbat střevo, podpoří peristaltiku (= rytmický pohyb stěn ve střevech jedním směrem, sloužící k posunu potravy), zlepší trávení a využití živin z potravin.
Větší rozsah pohybu a intenzivnější tělesné cvičení pak lépe prokrví i svaly a další tkáně celého těla. To vše pomůže k lepší elasticitě kloubů, ke svalové i šlachové pružnosti a je to skvělá prevence před pády, zvláště v zimním období.
Při pocitu nepohody je tedy třeba zahřát se pohybem, jednak u běžné denní činnosti (vaření, úklid), jednak krátkým procvičením celého těla. Začne-li vám být zima, vstaňte a zakružte si rameny, pažemi, protáhněte se, udělejte pár výponů, projděte se do kuchyňky nebo domácí kuchyně a udělejte si teplý nápoj (čaj, kafe). Nebo si zacvičte jednu sestavu na protažení/zpevnění, stačí pět minut intenzivního pohybu a bude vám líp.
Kdo mě sledujete, už to dobře znáte, že? Ale diváci u paní Jílkové nejspíš nikoli… Vyléčit či zlepšit lze například tyto stavy: bolesti pohybového systému, zvláště kloubů, bolesti páteře, migrény, dechové obtíže, problémy oběhového systému, gastrointestinální potíže (špatné trávení) i psychické problémy.
Však si srovnejte děti a staré lidi, kteří se přestali hýbat: jak ubývá pohybu, přibývá nemocí. Tkáně bez pohybu se zanášejí a mění svoji konzistenci – některé tvrdnou nebo tuhnou, příp. křehnou (cévy, šlachy, vazy), jiné řídnou (kosti), a celkově jsou méně ohebné.
Zlepšení díky cílenému pohybu je cítit i vidět například na všech kloubech. Pohybem se každý kloub krásně „promaže“, kloubní maz se roznese do všech kloubních zákoutí. Pro správné fungování je důležité také správné nastavení kloubů, aby měly možnost plného rozsahu pohybu a nikde nebyly „uskřípnuté“, aby se pravidelným stlačováním a uvolněním vyživovaly také chrupavky a všechny měkké tkáně v kloubu a jeho okolí. Vnesení pohybu i do skloubení jednotlivých obratlů páteře vyživí i meziobratlové ploténky, a celá dříve ztuhlá a bolavá záda se kvalitním pohybem uvolní a znovu rozhýbou.
Také svalům pohyb skvěle prospívá, a to speciálně pravidelné natahování v celé přirozené délce díky kvalitnímu protahovacímu cvičení. A také maximální zkracování a uvolňování během dobře vybraného posilovacího cvičení – to vše svaly udržuje v dobré kondici.
Už jsme zmínili, jaké dobro může přinést pohyb do středu těla: rozhýbáním hrudního koše se prokrví plíce a připraví se na větší výkony, a leckdy se tak uvolní i blokády i na páteři. A co teprve všechny orgány, uložené v dutině břišní… I na psychiku je pohyb skvělým lékem.
V Japonsku je dokonce oficiálně schválena terapie „šinrin-joku“, tedy terapeutické procházky pod stromy v parcích i v přírodě, chůze do kopců, podél potůčků a jezírek, poslech ptačího zpěvu a vnímání vůně kvetoucích rostlin, to vše balhodárně působí pro snižování hladiny stresu a pro uvolnění mysli.
Začít můžete ranním otužováním: krátkým ranním cvičením třeba u otevřeného okna, výběhem ven nebo rychlou procházkou ve vhodné obuvi ještě před snídaní, anebo . vlažnou či studenou sprchou podle toho, co komu vyhovuje. Vše závisí na založení a preferencí každého člověka.
Neméně důležitá je i kvalitní strava, tedy žádný „fast food“ nebo pizza, ale dobré, nejlépe doma připravené jídlo, alespoň jednou denně i teplé. Pomohou i dobré pracovní návyky i čas pro kompenzaci nevhodných pracovních poloh, tedy pravidelné přestávky v práci pro protažení a regeneraci nehybné pozice při práci, a to zvláště pro pracující vsedě u počítače.
Důležitý je i čas pro relaxaci a koníčky, každodenní byť jen krátký pobyt na čerstvém vzduchu i péče o dobré vztahy doma i v práci. Pomůže i večerní zklidnění, poté rychlé, ale důkladné vyvětrání, které navodí kvalitní, rozumně dlouhý spánek. Když přidáte víkendový pohyb v přírodě, ať už pěšky, během, na kole, nebo třeba i na motorce (hlavně však chůzi), lepší celková tělesná i psychická kondice se brzy dostaví! A pomůže zvýšit odolnost nejen vůči nemocem, ale dokáže pomoci i se zvládáním dalších nestandardních situací, třeba i vyrovnat se s chladem.
Málokdo má chuť měnit své denní návyky, vždyť je to taaak nepohodlné! Když ale začnete velmi zvolna, můžete postupně získat motivaci i chuť i k větším změnám. Jak na to?
Tipy najdete v článcích o pohybu v seriálu STOP rutině.
V „coronavirové době“ vznikl seriál o péči o své zdraví v domácích podmínkách: Jak nestárnout a žít.
A mnoho cvičebních nápadů na zvýšení kondice najdete v online kurzech v této době: jednak v kurzu Záda v pohodě, ale i v dalších ZDE.
Vedu cvičební lekce a semináře celý život, pro studenty, přes dospělé po aktivní seniory, z nichž někteří mají už přes sedmdesátku. Ti všichni si cíleným pohybem zlepšují kondici. A někteří se mnou už v televizi byli dříve, kdysi v pořadu Aby záda nebolela (byl to patnáctidílný cvičební seriál zaměřený na prevenci problémů se zády).
Také teď jsem své věrné cvičenky pozvala, aby mě jako „živé svědectví“ doprovázely. Ve studiu v pořadu Máte slovo je uvidíte hned za mnou ‒ několik mých cvičenek a kolegyň, které opravdu na svůj věk nevypadají. Je to tím, že o sebe celý život pečují, pravidelně cvičí a mají pestrý, zdravý životní styl.
Sice v Máte slovo to své slovo nedostaly, ale samy vědí, že nejdůležitější je to, co pro sebe opravdu dělají, ne o čem jen tak mluví. A tak právě teď zase začnou chodit do pravidelných cvičebních lekcí pro udržení kondice, nabrání dobré nálady, pro inspiraci na domácí cvičení i pro radost z pohybu
A jak to máte vy?