Co říká o nohou přední odborník?

Rozhovor s podiatrem MUDr. Miroslavem Havrdou

Pan doktor Havrda, neurolog a podiatr, je uznávaným odborníkem na problematiku nohou.

Je zakladatelem české podiatrie, spoluzaložil Českou podiatrickou společnost, v níž působí jako první viceprezident. Vlastní společnost Medsport poskytující komplexní medicínsko-sportovní služby. Mezi jeho koníčky patří stolní tenis a fotbal, také jeho tři synové jsou aktivní fotbalisté. S rodinou rád cestuje.

Pane doktore, název podiatrie si běžný člověk může dost klidně splést s pediatrií, tedy lékařským oborem zaměřeným na léčbu dětí. A jiný používaný název – podologie – zase připomíná pedologii, tedy nauku o půdě…

Mnoho lidí proto nejspíš vlastně ani neví, čím přesně se podiatrie, resp. podologie zabývá, ani zda je to jedno a totéž. Mohl byste to prosím čtenářům osvětlit?

Podiatrie a podologie jsou synonyma pro vědu o noze. Obor se zabývá diagnostikou a léčbou nohou v komplexním rozsahu.

Zatímco například v USA podiatr s chirurgickou erudicí operuje nohu, u nás je operativa vyhrazena pro traumatology (ortopedi a chirurgové).

Ve světě existuje již 70 let Světová podiatrická federace (FIP). Česká republika se stala v roce 2011 prostřednictvím České podiatrické společnosti jejím členem, jako první země tzv. východního bloku.

Za mých studentských let se ještě o nohou samostatně vůbec nepřednášelo, učili jsme se o těle, o páteři, o správném stoji, hodnotila se křivka páteře, držení hlavy, zad, pánve, možná ještě také osy nohou. O tom, „jak si stojím“, ale nebyla skoro řeč! Kdy se to začalo měnit? Kdy se v Česku začal tento obor rozvíjet?

Zatímco ve světě se problematikou nohou zabývají již desítky let (například ve Velké Británii či v USA mají více než stoletou tradici), v Česku jsme v tomto ohledu poněkud zaspali.  V devadesátých letech se v ČR tato péče postupně rozvíjela a první pracoviště v naší republice specializované na komplexní péči o nohu vzniklo v Hradci Králové. Postupně vznikla další podobná pracoviště v Praze, Brně a ve Zlíně. Od roku 2015 se doškolují další lékaři, aby se tato péče mohla postupně rozšířit a být dostupná ve všech regionech v ČR.

V roce 2001 pak byla založena Česká podiatrická společnost, která sdružuje celou řadu odborníků nohou – lékaře, fyzioterapeuty, pedikéry, protetiky, obuvníky atd. O deset let později byla Česká podiatrická společnost přijata do Světové podiatrické federace (FIP). Mapa poskytovatelů jednotlivých podiatrických služeb je na www.podiatrie.cz.

A od kdy jste se vy osobně začal věnovat podiatrii?

Naše hradecké pracoviště Medsport vzniklo v roce 1994, nejprve jako nestátní neurologické a neuro-rehabilitační zdravotnické zařízení.  V roce 1998 jsme zde otevřeli Centrum komplexní péče o nohu „Zdravá noha“. Díky postupnému vybavení nejnovějšími přístroji na komplexní vyšetření nohou i průběžnému vzdělávání a školení v cizině (USA, Nový Zéland i mnoho zemí západní Evropy) se stalo špičkou v tomto oboru v ČR.

Provádíme např. podobarometrii, tedy měření tlaku z chodidel na speciální desce. Tato tenzometrická deska obsahuje piezoelektrické krystaly, které se při stoji a chůzi po nich při došlapu nohou deformují.

Převodem tlaků na číselné údaje a do grafů je pak ihned vidět, jak jsou nohy zatěžovány.

Spolupracujeme také s novozélandskou společností Foot science International Ltd., zabývající se výrobou termoplastických vložek Formthotics. Ihned po vyšetření tedy můžeme nabídnout našim klientům a pacientům komplexní řešení jejich problémů včetně výroby vložek do bot na míru.

O důležitosti nohou a chodidel se už víc mluví i mezi laickou veřejností. Lidé se začínají opravdu aktivně zajímat o to, co nohám prospívá, jak mohou odstranit bolesti a předejít problémům.
Proč je vlastně pro celkové zdraví člověka tak důležité, aby měl v dobré formě i chodidla a nohy? 

Člověk je uzpůsoben ke stoji, chůzi a běhu. K tomu má vyvinuty dolní končetiny a chodidla. Pokud je zde „dole“ nějaký problém, nemůže v prostoru dobře fungovat ani pohybový aparát nad nohama.

A naopak: jakákoliv vada či asymetrie těla se projeví zákonitě i na nohou.

Péče o nohy by měla být samozřejmostí hned po narození. Mnoho mladých maminek chce dnes vědět, jak správně pečovat o nožky svého dítěte. Co může maminky upozornit na jejich nesprávný vývoj? Čeho by si měly všímat? A v kolika letech dítěte má smysl, aby se rodiče obrátili se svým „podezřením“ na vás, odborníky?

Mnoho dětí se rodí s různými defekty, jsou např. hypotonické (mají snížené svalové napětí) a následně mají potíže s koordinací pohybu, špatně stojí či chodí apod.

Pokud je vada asymetrická, dochází k nepřirozenému vývoji páteře a všech dalších pohybových struktur. V naší dětské podiatrické ordinaci začínáme vyšetřovat děti od 3 let věku a to pouze ty, které jsou schopné spolupracovat.

Jaké vady nožek malých dětí se objevují u vás v ordinaci podle četnosti výskytu? Co je úplně nejčastější u malých dětí? A s jakými problémy k vám přicházejí mladí v dorosteneckém věku?

Děti, které k nám přicházejí, mívají nejčastěji asymetrické postavení nohou, vtáčejí při chůzi špičky nohou dovnitř či mají vadné držení trupu.

V dorosteneckém věku jde o bolestivé stavy u sportovců při špatné funkci pohybového aparátu, plochonoží, otlaky či zarostlé nehty.

Hodně maminek řeší rozporuplné odpovědi od lékařů a fyzioterapeutů.

Například když dítko nakřivo našlapuje na patičku a „šmajdá“ (při vbočování kotníků dovnitř), dozví se maminka:

Rozhodně pořiďte kotníkové botky s pevnými opatky a šněrováním a vložkami uvnitř. Už žádné volné tenisky…

Anebo taky: žádné boty, nechte dítě chodit co nejvíce naboso, doma i venku. A na ven pak barefoot botky, ať má nožka vůli se hýbat.

Případně ještě: vložky do běžných bot ano, ale neupínejte děti do vysokých bot, nechte jim vůli.

Co byste těmto maminkám poradil vy, boty, nebo bez nich? Vložky ano, či ne? Anebo je řešení i v tomto případě individuální?

Pokaždé jde o jiného jedince a nikdy nelze paušalizovat. Po hodinovém vyšetření jsme schopni fundovaně říci, co je pro konkrétní dítě nejvhodnější a čeho je se naopak třeba vyvarovat.

Děti, které k nám přicházejí, komplexně vyšetří a prohlédne fyzioterapeutka. Poté s dětským pacientem nacvičí správné zapojení svalů nohou pro stabilní stoj a zaučí jej několik cviků, korigujících případný nedostatek v dobrém fungování nohou. Dítě také dostává vložky na míru (pokud se ukáže jejich potřeba). Domů pak dítě odchází s konkrétním cvičením a termínem na další kontrolu. 

Další téma je ženy a podpatky. 

Jedné mojí klientce se zbortila příčná klenba poté, co jí bylo někým doporučeno odložit podpatky a nosit barefoot boty. Pro ni nakonec byly nižší podpatky „léčivé“. Ale spoustě žen podpatky prokazatelně deformují nohu, tvoří se jim vysoký nárt a vbočené palce, z přetížení je pak bolí celé přednoží.

Jaký je Váš názor na podpatky: ano, či ne? Jak byste léčil takové poškozené nohy: jít do „barefoot“ bot ihned po opuštění ordinace je jistě nesmysl, ale jakou pomoc jim nabízíte u vás?

Podpatky musí být přiměné typu nohy jejich nositelky. Vysoké jehly určitě nejsou ideální, pokud už podpatek, tak by neměl být příliš vysoký. V mnoha případech jsou však „jedovaté“ i placaté baleríny.

Každý živý organismus má možnost adaptace, podobně je to i při nošení obuvi.

Pokud se žena vzdát podpatků nechce anebo ani nemůže (někdy je dokonce má i nařízeny jako součást tzv. dresscodu neboli přikázaného firemního stylu oblékání), existuje i zde řešení. Aby ženy v podpatcích netrpěly, je možné boty uzpůsobit „na míru“ nositelce. A to pomocí speciálních vložek do bot, které pomohou ulevit přetíženým nohám.

 S jakými problémy k vám nejčastěji přicházejí muži? Liší se zásadně od diagnóz, se kterými Vás navštěvují ženy?

Muži chodí zejména při přetížení nohou v pracovní obuvi nebo po sportovních úrazech.

Léčíte jistě i starší a staré lidi, kteří si své problémy s nohama často „pěstovali“ celý život a přijdou teprve tehdy, až je obtěžuje i chůze. Na co si nejčastěji stýskají? Jakou mají naději na zlepšení? Pomůže jim spíše pasivní podpora?

Pomoci nohám není nikdy pozdě. U starých lidí se kromě problémů s nohama a chodidly přidružují další nemoci – diabetes, artrózy, revmatismus, otoky nohou, varixy neboli křečové žíly, mykózy (plísňová onemocnění) a podobně.

Podiatrie například neléčí revmatismus, ale podstatným způsobem zlepší komfort života pacienta.

Každý pochopí, že rostoucím nožkám malých dětí může velmi pomoci v nápravě vadného postavení každodenní trénink, tedy cvičení. Jak nahlížíte na možnosti nápravy cvičením u dospělých, kdy je vývin nohou dávno ukončen a vady jsou často léta fixovány?

Moje zkušenost s dospělými, kteří déledobě cvičí podle online kurzu Cviky pro nohy, je veskrze pozitivní. Daří se vašim klientům zlepšit stav nohou i pomocí cvičení?

Ano, i nám se to daří.

Kdo se k vám může objednat a jak probíhá vyšetření u vás na pracovišti?

Mnoho lidí neřeší své zdravotní problémy včas. Se základní péčí o bolavá kolena, chodidla či kyčle jistě pomůže především ortoped v místě bydliště. Teprve pokud je odborník na vážkách, může svého pacienta odeslat k nám.

Vyšetření u nás trvá hodinu. Nejprve podrobně zjišťujeme celkový zdravotní stav klienta, především všechny informace týkající se nohou. Při vlastním vyšetření nejprve prohlédneme podrobně klienta vstoje a vleže na lůžku.

Poté je klient vyšetřen na podoskopu (diagnostickém přístroji pro vyšetření plochonoží) vybaveném také kamerovým systémem s možností přenosu obrazu do počítače.

Tím získáme přesný obraz nohy ve stabilním i balančním stoji, který si můžeme uložit pro pozdější srovnání.

 

Dále vyšetřujeme nohy v pohybu během chůze na pohyblivém pásu.

I toto vyšetření je kompletně přeneseno do počítače, kde získáme množství údajů o dynamice chůze, rozložení zatížení mezi pravou a levou nohu i o způsobu zatížení každé nohy jednotlivě.

Všechny zjištěné údaje pak s klientem probereme a navrhneme další možnosti léčby: speciální vložky do bot, je-li třeba, vyšetření a lekce u fyzioterapeuta, který pak zacvičí klienta i na domácí cvičení, aby se zmírnily obtíže a zjištěné vady postupně upravily.

Vložky do bot jsme schopni během návštěvy klienta rovnou upravit na míru.

Pacient tedy od nás odchází již kompletně instruován a případně i vybaven ortopedickou pomůckou, může si dokonce u nás pořídit i nové zdravotně vhodné boty.

Pane doktore, vyšetření u vás na pracovišti jsem zažila osobně „na vlastní nohy“, takže vím, že je to opravdu komplexní.

A co dál po vykročení z vaší ordinace? Zmínil jste, že rád pobýváte v přírodě. Doporučil byste chození bez bot i svým klientům?

Ano, jsem propagátorem chození naboso v přírodě, mám na chalupě i vlastní chodník pro ozdravení nohou a tekoucí potůček se studenou vodou pro masáž chodidel (tzv. Kneippův chodník).

Pro nohy je chození naboso po přírodních materiálech velmi prospěšné.

Děkuji vám, pane doktore, za rozhovor a přeji vám i vašim kolegům mnoho zdaru při vaší záslužné a velmi prospěšné práci.

Některé fotografie byly převzaty s laskavým svolením MUDr. Havrdy ze stránek http://www.medsport.cz
Mám ráda pohyb. Baví mne jej studovat, zlepšovat, vyučovat a pohybem také inspirovat druhé ke změnám svého těla, mysli i života. Přes 20 let učím lidi zdravě sedět, stát, chodit a cvičit. Naučím vás, jak se zbavit bolestí nohou a opět si užívat lehký krok. Na můj příběh se podívejte zde >>

Jsem autorkou terapeutického cvičebního online programu Cviky pro nohy.>> Napravuje rychle, zábavně a jednoduše vady a deformity nohou i chodidel.

Učím vše taky naživo na jednodenních seminářích Zdravé nohy I. a také Zdravé nohy II. >>

Věnuji se i klientům ve firmách nebo na individuálních lekcích a především na skupinovém cvičení Zdravá záda pro dospělou i starší generaci.>>
Komentáře

Přidat komentář