Články autora
Chodím naboso. Velmi často, vlastně skoro pořád. V přírodě i ve městě. Někdy je ale ve městě trochu problém. Tak jsem přemýšlela, jak to navléknout, aby si bosonohého člověka ve městě neprohlíželi ostatní tak nějak podezřívavě… Aby se při každém vstupu do úřadu, tramvaje, obchodu či restaurace nezdvihla v údivu nebo až s nevolí mnohá obočí… Ne že by mi to tedy...
Když se na jaře už vyčasilo, sundala jsem boty. Zkouším jako napořád, nejen na pět minut (tedy, uvidíme v zimě…). Nějakou dobu jsem s tou myšlenkou už koketovala, a intenzivní dokončování online kurzu Cviky pro nohy mne trochu zdrželo od pobytu venku: přece jen jsem hodně času trávila doma u počítače. Ale pak, když bylo hotovo, zas se do hlavy vkradla ta...
Tak je tu doba dovolených! Krásné mořské pláže z plakátů zvou na výlety bosou nohou. Možná už listujete katalogy „last minute“, možná už máte tu svou pláž dávno vybranou. A těšíte se, že se zase volně nadýchnete… Bydlení bude blízko, pláž je téměř na došlap, tak jen ty „crocsy“ ještě najít, jinak tam zase nedojdete… Vždyť vzpomeňte jako to bylo loni:...
Tak dneska jsem vám připravila dost divný titulek, že? Co to znamená? Tak si to představte: sedíte si u kafíčka a dítě či vnuk proběhne okolo stolu a nechtěně do něj drcne… a co se stane? Vylije se vám kafe! Manžel vám sice už dlouho slibuje, že ten stůl už opraví, zpevní, aby to drželo, prostě že si s tím poradí,...
Dneska je všechno na internetu, říkáte si… Některé paní učitelky či páni učitelé si to možná nemyslí. Podle toho, kolik informací musí nosit malé děti na zádech v knižní a papírové podobě, byste řekli, že ani internet ještě nebyl vynalezen. Nebo že děti jdou právě jednou za půlrok se sběrem papíru do nejbližší sběrny. Ale kdepak! To jen jejich školní tašky...
Když jsem chystala první semináře Zdravé nohy, zaměřené speciálně na chodidla, hodně jsem si přála přinést rychle úlevu těm nejpotřebnějším. A těmi se zdáli být Masters, tedy „mistři pohybu“ a absolventi naší Univerzity 3. věku. Ale brzy jsem se přesvědčila, že tohle téma osloví se stejnou naléhavostí i hodně mladších lidí. A když začaly první semináře Zdravé nohy, zjistila jsem, že...
Tak všude se na nohy doporučuje procházka naboso v ranní rose. Co všechno si o tom přečtete: Prý je to dobré proti pocení nohou (aby ne, když se vám totiž nohy v ranní skoro jinovatce příjemně ochladí až lehoučce namrznou, tak je hned po pocení). Prý je to dobré na nervy (jasně, člověk se při dotyku s ledovou trávou tak vybudí, že...
Když takhle v zimě napadne i v Praze sníh, to je panečku příležitost! Při tréninku na nohy „plážové modelky“ vyzkoušíme něco nového. Protože běhání v rose je pro nohy teď slabý čajíček, jdeme drsně do sněhu! Nejdřív rychle z ponožek a zkusmo našlápnout, nohy se nebrání, tak jdeme na stopy na chodníčku i v trávě… Pak chůze, přešlapování, poskakování, běh a nakonec i koulovačka… Pro druhé kolo ještě jednou...
„Jak mám přesvědčit svou dívku, aby se mnou chodila?“ … chtěl můj kamarád před časem radu. Do „psychologické“ konzultace se mi opravdu nechtělo. Po příští větě ale bylo naštěstí jasno: „Mě baví výlety, ale ona na to moc není. Přesto bych byl rád, kdyby mě aspoň občas doprovodila.“ Kamarád vyprávěl, že se opravdu snažil. Koupil své dívce hůlky...
Zábavný paternoster… Když jsme ještě sídlili v budově Elektrofakulty na ČVUT, tak tam byl (a pořád ještě je) místo obvyklého výtahu „páternoster“. Kdo neví, tak možná napoví spojení „oběžný výtah“. (Mimochodem, víte, že v Praze je takových veřejně přístupných a fungujících páternosterů jenom 25?) Bavilo nás do výtahu naskakovat, když se podlaha skoro už nořila do tmy nižšího podlaží. A sledovat překvapené...
Vladana Botlíková
