Jaké barefootičky? Rady tří lidí, kteří vědí!

Rozhovor o dětských botičkách a obouvání se třemi majiteli obchodů s barefoot obuví

Když jsem před více než dvěma lety začala chystat on-line kurz Cviky pro dětské nohy, byla jsem od začátku v kontaktu s rodinami svých klientů nebo bývalých studentů, kde mají malé děti (ty moje už dávno odrostly). Sledovala jsem, jaké mají pohybové návyky v rodinách, jakým výzvám čelí a které zdravotní či jiné problémy s nohama řeší. Mezitím už máme malého „chodce“ i doma, a je radostné pozorovat dětský vývoj opět v přímém přenosu.

Své nápady, poznatky i zkušenosti jsem moc ráda průběžně sdílela s několika výbornými fyzioterapeutkami, zaměřenými právě na děti. V minulém článku jsme se společně se dvěma z nich věnovaly jejich praktickým zkušenostem (nejen) s problémy dětských nožek. A narazily jsme i na téma botičky a obouvání.

Protože také dlouhodobě sleduji různá fóra věnovaná zdravému životnímu stylu, vím, že téma obouvání dětí zde maminky hodně řeší. A tak jsem se tam (některá fóra mají i více než 50 000 členů) zeptala, co by rodiče nejvíce zajímalo. Velmi časté byly otázky na barefoot obouvání.

Pro názor na ně jsem si zašla nejen k fyzioterapeutkám, ale o kvalitní odpovědi na vaše velmi praktické otázky jsem požádala ty nejpovolanější – majitele obchodů s barefoot obuví. Právě oni botky pečlivě vybírají a nakupují i podle přání zákazníků, a proto mají jednak velký rozhled na poli barefoot obouvání co se týká jednotlivých výrobců botiček, jednak vědí, které jsou ty nejvíce preferované a osvědčené značky.

A hlavně se denně setkávají s mnoha a mnoha dětskými klienty, znají jejich chování,viděli všemožné typy dětských nožek a chodidel a vyzkoušeli jim nejrůznější typy botiček. A tak dobře vědí, které botky kterému typu nožky nejlépe sednou. Oslovila jsem tři majitele a prodejce – pro bližší seznámení si níže rozklikněte profil každého z nich.

Klára Čípelová – obchod Smartbarefoot

Klára je zakladatelka Smart Barefoot. Je barefoot nadšenec, žije svou prací a miluje ji. Pomůže vám vybrat správné boty pro vaše nohy.

Volný čas vyplňuje aktivitami se svými malými dětmi, ráda čte, peče a chodí do přírody.

Smart Barefoot obchod nabízí především botky pro děti i dospělé.

Kromě barefoot obuvi různých značek u Kláry koupíte v ČR vyráběné bavlněné oblečení od firmy České oblečky. Můžete zde pořídit pro sebe i své děti obuv, která nebrání přirozenému pohybu nohou, je dostatečně široká a ohebná a umožňuje vnímat povrch, po kterém chodíte.

Přímo v obchodě se také pořádají workshopy o bosé chůzi a výrobě huarache sandálů.

Ing. Petr Muhlhans – obchod Soulad

Petr je sportovec tělem i duší: bývalý vrcholový cyklista, bosý maratonec a ultramaratonec, otužilec. Pořadatel akcí: Chůze po střepech Glasswalking a Firewalking. Lektor MovNat, Born to Run, Systema a Barefoot specialist. Výrobce obuvi a oblečení, původní zakladatel naBOSo, nyní SOULAD. Duše. Tělo. Příroda.

Obchod Soulad nabízí batefoot boty nejvyšší kvality a oblečení a doplňky (tašky, batohy) z biobavlny a přírodních materiálů (kůže).

Prodej u Petra funguje velmi speciálně – zažijete individualizovanou péči při nákupu, Petr tam bude jen pro vás! Jen pozor, je třeba se předem objednat!

Magda Matuštíková – obchod naBOSo

S majitelkou Andreou Kůstkovou byl obsáhlý rozhovor zde. Dnes jsem zpovídala Magdu, která má na starost v naBOSo marketing. Má dvě malé děti a v současné době je na mateřské dovolené. Ve volném čase ráda čte a vaří.

V obchodě naBOSo poznáte bosou obuv simulující chůzi naboso, tedy barefooty. A to se všemi jejich zdravotními výhodami oproti běžným botám. V naBOSo dostanete na výběr pohodlnou, zdravou obuv, která má anatomický tvar, umožňuje přirozený pohyb chodidla, zlepšuje držení těla a posiluje nožní klenbu.

NaBOSo se pyšní tím, že má nejširší nabídku bosých bot v ČR. V tamní pohybové klinice můžete zažít výuku chůze a běhu. V obchodě též pravidelně probíhají konzultace s fyzioterapeutem a vyšetření na podoskopu. NaBOSo pořádá i přednášky předních odborníků a workshopy (věnované například výrobě vlastních sandálů).

Právě jim jsem tedy položila vaše praktické dotazy. Dozvíte se konkrétní tipy a informace, a to nejen o barefoot botkách. Tak pojďme na to.

Vybíráme dětské botičky. Jaká jsou podle vás nejdůležitější kritéria, aby botičky dobře seděly?

Klára – Smartbarefoot: Základem je správná velikost (bota dostatečně dlouhá a široká) a dále správný střih (tvar) boty. Do délky kupujeme nové boty s nadměrkem 812 mm, pro menší děti 810 mm, pro větší těch 812 mm.

Na šířku bychom měli počítat s nadměrkem 12 mm na každou stranu. Bota musí dobře sedět v patě, na nártu a v kotníku. Tedy sledujeme, zda má dítě spíše užší patu, nízký, nebo naopak vysoký nárt a silnější, či spíše drobnější kotník. Bota by také měla odpovídat tvaru nohy. Nohu posuzujeme v zatížení, ideálně i při chůzi.

Petr – Soulad: Stejná kritéria jako u dospělých, rozlišení dle tvaru chodidla na tři typy: úzký, střední, široký v přední či zadní části, a především zajištění klasických barefoot aspektů: asymetricky široká špička s rovným palcem, ohebnost do vrtulky a ruličky na obě strany ve všech místech, bez podpatku a zvednuté paty.

Magda – naBOSo: Správné dětské barefoot boty by měly být dítěti hlavně pohodlné, noha by se v botě měla chovat přirozeně a simulovat chůzi naboso.

Tady je několik základních kritérií pro výběr barefoot botky:

  • podrážka musí být ohebná, tj. lze ji ohnout podélně (stočit do ruličky), příčně a do spirály (nestačí ohebnost jen v oblasti prstních kloubů, jak to má většina běžných bot);
  • podrážka musí být měkká a flexibilní: dětská noha nemá sílu ohnout (ušlápnout) tvrdší podrážku boty a zbytečně se tím namáhá;
  • podrážka musí být plochá a hlavně bez podpatku (ten vede k narušení chůze a změně těžiště těla, nutí též nohu nevhodně dopadat na patu); nežádoucí je také zdvižená špička (nutí chodidlo k nežádoucímu zhoupnutí);
  • v botě musí být dostatečný prostor pro prsty jak na délku, tak i na šířku, aby se mohly při chůzi pohybovat a mít možnost se „rozplácnout“;
  • boty musejí být lehké a ze zdravotně nezávadných materiálů;
  • boty nemají mít podporu klenby ve stélce (jinak je noha v botě s klenbou jako v sádře, nemůže reagovat na terén a stává se pasivní). Svaly klenby nelze vytvarovat podpěrami, ale cvičením!

Jak správně měřit nožky, aby maminka věděla, jakou velikost dítě potřebuje?

Klára – Smartbarefoot: Na měření délky doporučuji rodičům pořídit si měřidlo Plus 12, jímž změří nejen nohu, ale i vnitřní prostor v botě. Mohou tedy kontrolovat, zda má dítě ještě vyhovující velikost bot. S měřením šířky je to složitější, neboť do toho, jak sedne bota na šířku, vstupuje i výška nártu. Nejpřesnější měření šířky je nejspíš posuvným měřítkem (šuplerou), nicméně vyžaduje spolupracující dítě. Pokud nemáme měřidla, měříme v krabici nebo přiložením nohy ke stěně.

Na délku měříme nohu od středu paty po nejdelší prst. Na šířku měříme v oblasti prstních kloubů – tam se měří i šířka bot. Nicméně pokud dítě roztahuje prstíky hodně do vějířku, musíme s tím počítat a vybírat tvarově vhodnou obuv, to znamená takovou, která se ve špici ještě více rozšiřuje.

Petr – Soulad: podle mě bez žádných přístrojů a klasicky po staru obout botku, plně zatížit chodidlo a nahmatat cca 1 cm volného prostoru před nejdelším prstem či kompromisně alespoň vyndat stélky (pokud to lze) a postavit se na ně.

Magda – naBOSo: Ideální je dětskou nohu změřit speciálním měřidlem přímo v prodejně barefoot obuvi. Měříme-li doma, je důležité měřit skutečnou délku nohy krejčovským metrem nebo pravítkem (tedy neobkreslovat nohu, je to nepřesné).

Jak? Opřeme patu bosé a zatížené nohy (dítě na ní stojí plnou vahou) zezadu o svislou zarážku. Například o stěnu. Od ní měříme délku až k nejdelšímu prstu (nemusí to být vždy palec), šířku chodidla měříme v jeho nejširším místě. Některé děti nemají rády měřidlo, tak nám pomůže i obkreslená noha.

Co na doma: jsou bačkůrky nutné, nebo ne? A co protiskluzové ponožky – nejsou lepší? A co nosit, když je doma tvrdá podlaha (plovoucí atd.), a ne koberce?

Klára – Smartbarefoot: Osobně si myslím, že doma jsou bačkůrky zbytečné. Pokud z důvodu chladu nebo klouzavosti podlahy rodiče něco na nohy vyžadují, vystačí si děti s protiskluzovými ponožkami anebo s textilními capáčky.

Důležité je vybírat i dostatečně široké ponožky. Jednotvárnou podlahu můžeme ozvláštnit senzomotorickými koberečky různého druhu anebo alespoň moc často neuklízet hračky. Děti si s oblibou stoupají na cokoli, co na zemi najdou. 

Petr – Soulad: Aby si děti správně osvojily maximálně přirozený a šetrný pohyb, je paradoxně nejlepší být úplně naboso na úplně tvrdém a rovném povrchu. Tělo samo získá nejpřesnější cit, jakou ránu došlapu si může dovolit, a jakou už ne. Občasná bolest je zde ten nejlepší učitel, který nelže, na rozdíl od měkkého umělého koberce či tlustých bačkor.

Magda – naBOSo: V zimě ve vytopeném bytě jsou pro nohy dostačující ponožky. Ať už normální, prstové nebo protiskluzové. Je důležité dbát na to, aby měly ponožky správnou velikost: když jsou příliš malé (těsné), i případné barefoot boty ztrácejí smysl.

Na chladné podlahy nebo ve školkách a jiných zařízeních doporučujeme barefoot bačkory nebo stačí tzv. capáčky. Je důležité nechat nohu cítit se jakoby naboso, ale zároveň ji chránit.

V dětském kolektivu, kde nosí ostatní děti různé boty i uvnitř, jsou nohy jen v ponožkách nebo naboso snadno zranitelné a mohly by přijít k úrazu. V létě, obzvláště venku, je nejlepší nechat děti chodit naboso co nejvíc.

Barefoot (=BF) v zimě: co když hladká podrážka na ledu klouže? Dokážou tomu nějaké materiály podrážky zabránit? Klouže vzorovaná podrážka méně než hladká? Hladká je ale zase obvykle tlustší i uvnitř – neztrácí se pak efekt BF chůze?

Klára – Smartbarefoot: Klouzavost či neklouzavost je spíše o přilnavosti k povrchu než o vysokém vzorku. Pokud někdo hledá botu s vysokým vzorkem, tak se BF opravdu vzdálí. Na ledu každopádně klouže všechno. Ale – v BF nohy pracují lépe a dokážou tedy na klouzavý povrch reagovat.

Petr – Soulad: Ano zimní bota má mít hlouběji „vyreliéfovaný“ vzorek proti klouzání v měkkém povrchu, jako je například sníh, měkká hlína či tráva. Samozřejmě na hladkém ledu uklouzne kdykoliv vše, ať je to BF nebo obyčejná botka, jedno jestli hladká nebo vzorovaná – a více než o řešení té nejdokonalejší obuvi tu jde opět hlavně o zvládnutí vhodného pohybu citlivého na nevhodný povrch. Raději tedy vertikální vzpřímené malé kroky než dlouhé, protažené horizontálně a způsobující uklouznutí.

Co je lepší volba – merino vložka do zimní boty, nebo raději tlusté ponožky, aby dítku nebyla zima?

Klára – Smartbarefoot: Z mého pohledu udělá obojí stejnou službu, ale pouze za předpokladu, že v botě i potom zůstane dostatek místa pro pohyb nohy. Nedoporučuji vrstvení (punčocháče a na to ponožky), a hlavně se musí dávat pozor, aby se tlustou ponožkou neucpal veškerý vnitřní prostor v botě. Noha se pak nemůže hýbat a prochladne.

Petr – Soulad: Je to naprosto individuální, oboje je skvělé řešení, samozřejmě je pak třeba myslet na větší nadměrek u zimních bot.

Magda – naBOSo:  Záleží na „zimomřivosti“ vašeho dítěte. Teď na podzim, pokud není velká zima, stačí do boty teplá vložka proti chladu od země. Postupně se pak dá přidávat: do větší zimy ještě teplé ponožky. Obecně je nejteplejší variantou zateplená celá bota s kožíškem.

Noha, která má v botě dostatečný prostor a není utlačovaná, se v botě hýbe, je prokrvená a není jí zima. Proto pozor při přidávání teplých vrstev do boty: je důležité dbát na to, aby byl v botě stále dostatečný nadměrek.

Jaký nadměrek má být pro zimní botky, když se do nich počítá s tlustými ponožkami? Kupovat raději „celoročky“, nebo letní/zimní?

Klára – Smartbarefoot: Nadměrek má být stále stejný, tj. 8–12 mm. Pokud dítě opravdu nosí silné ponožky, které mohou zabrat i 4 mm, potom častěji měnit velikost bot.

Pokud bych totiž dala dítěti na nošení boty, které budou mít nadměrek např. 1,5 cm, s tím, že ho vyplním ponožkou, tak si musím uvědomit, že to je stejné, jako bych si já obula botu o 3 cm větší. V tom se prostě nechodí dobře. Dítě to sice může „zvládat, chodit v tom hezky“, ale je to samozřejmě za cenu přizpůsobení pohybu velikosti boty. A vzhledem k tomu, že nám jde o přirozený pohyb, velký nadměrek nedoporučuji.

Petr – Soulad: Vždy před nejdelším prstem musí být cca 1 cm pro tzv „wiggle room“, tedy místo pro třepotání prstů, jak to bylo historicky při vzniku značení EU obuvi v minulých stoletích.

Magda – naBOSo:  Délka nadměrku je individuální a záleží na pokročilosti malého chodce. Je důležité brát v úvahu také typ nohy. Užší noha snese menší nadměrek než širší. Letní sandálky by měly mít menší nadměrek než „celoročky“ či zimní boty. Obecně lze doporučit tyto pravidla:

  • začínající chodec: celoročky – max. 1 cm, zimní boty – max. 1,2 cm
  • zkušený chodec: ideálně 1,2 cm, zimní boty – max. 1,5 cm

Dělají se botky v různých šířkách pro stejné číslo a značku? (tedy pro různě tvarované nožky – někdo je má úzké, jiné dítě široké přednoží a prsty…). Nebo je třeba značka spojena s tím, že má tvar pro „úzkou“ nožku, zatímco jiná značka pro „širokou“? A jaké značky jsou pro jaké nožky, pokud to tak je?

Klára – Smartbarefoot: Nedělají, každý výrobce má svá kopyta, na kterých vyrábí, a neznám žádného, který by používal vícero druhů kopyt tak, aby pokryl více tvarů nohou. Některé značky, zejména německé, používají odlišení šířky podle standardizovaného systému WMS (např. Filii, Ricosta), proto v jejich nabídce nalezneme boty s označením M (užší) a W (širší).

Nicméně tvarově je to stejná bota na stejné podešvi, liší se jen velikostí svršku. Ten je u W prostornější, tedy je taková bota vhodnější na vyšší nárt anebo tzv. „pustí“ trochu více do šířky, ale je to rozdíl pár milimetrů, rozhodně to nejsou o 1 centimetr širší boty.

Druhá část otázky: Ano, je to tak, různé značky jsou vhodné pro různé nohy.

Úzké, podlouhlé nožky – Filii (M pro drobné nožky, W zvládnou i vyšší nárt), Ricosta Pepino (ne všechny, v BF obchodech najdete většinou jen vyhovující modely, v klasických obuvích mohou být k dostání i jiné, nevyhovující modely), Bundgaard Petit, Froddo Prewalkers;

Ploutvičky – úzká pata, široké v prstech – Fare Bare, Baby Bare Shoes, Sole Runner, Camper (Peu Cami), Zeazoo (Yeti a Leo), Jonap (bare řada);

Širší nohy – Beda, Protetika (bare modely), zimní Stonz, Little Blue Lamb (baby řada), Jack&Lily.

Modely pro ploutvičky a pro širší nohy se mohou překrývat, hodně tam záleží i na kotníku, výšce nártu, tvaru nohy.

Petr – Soulad: Nedá se plošně a jasně říci, poněvadž se to stále mění. Dnes jedna značka vyrábí tak, zítra bude jinak, jedny modely má všechny takové, za měsíc vydá například nový jiný.

Chce to vždy se podívat na tvar nožičky dítěte i nohy dospělého a na tvar vybírané obuvi, milimetry netřeba řešit, chodidlo je živé a proměnlivé, takže stačí selským rozumem rozdělit na vyložené úzkou, střední či vyloženě širokou nohu i botu.

Magda – naBOSo:  Ano, existují značky, například Filii, které dělají řadu M pro nižší nárt a W pro vyšší nárt. Dále jsou pak značky, které se vyznačují užším nebo širším typem bot, ale nedá se tím řídit úplně na sto procent.

Model od modelu to záleží též na konkrétní značce. I ta, která vyrábí boty pro užší nožky, může mít v sortimentu model pro nohu širší a naopak. Vždy je nejlepší přijít pro radu přímo do prodejny. Nebo na e-shopu sledovat velikostní tabulky. Pod každým modelem jsou vždy velikostní tabulky včetně délky a šířky boty.

Jaké materiály jsou voděodolné, například pro dítě do sychravého počasí s deštěm? Vyhrají nakonec klasické holínky, nebo existuje jiné materiálové řešení, a ještě třeba i BF?

Klára – Smartbarefoot: Kvalitně naimpregnovaná kožená bota zvládne hodně, samozřejmě holina to není, holiny ale považuji za boty na krátkodobé nošení (v největším lijáku, brodění v kalužích). Existují už i BF boty s membránou, výrobci používají TEX membrány zejména u zimních modelů.

Petr – Soulad: Rozhodně doporučuji pravou tříslo-činěnou kůži, ideálně dvouvrstvou, i podšívku, která je přirozeně voděodolná. Tedy ne průmyslová chemie či umělé goretexy, membrány a veganské umělé kůže z polyesteru, tudíž z plastových peletek, a tedy ze surové ropy. To totiž skrze svou kůži absorbujeme do těla a zaděláváme si tak na vážnější vnitřní zdravotní problémy.

Dále tyto materiály při nošení způsobují kvůli neprodyšnosti obuvi její smrádnutí (včetně chodidla) i menší životnost a další problémy. Cokoliv Poly – tedy polyester, -amid, -uretan, -nylon, -silon – je podle mne dnes největší a nejhorší problém. Měli bychom se řídit tím, jak to ve špatném počasí dělali naši předci, kteří výdobytky civilizačního průmyslu neměli, stejně tak jako civilizační nemoci.

Magda – naBOSo:  Stoprocentně voděodolné jsou pouze holínky, tedy pokud do nich nenateče zeshora :)

Na zimu volíme boty buď kožené nebo z voděodolného materiálu, které jsou často veganské. O boty je nutné se starat a pravidelně je impregnovat. Na hladkou kůži je nejlepší používat přípravky s včelím voskem.

BF botičky nejsou zrovna levné. U kterých značek cena opravdu odpovídá vysoké kvalitě zpracování? Boty se tedy nerozlepují, drží zapínání atd. Kvůli čemu se obvykle reklamují?

Klára – Smartbarefoot: Nejčastějším problém BF bot všeobecně je lepení. Je to logické, pružný spoj je náročnější na slepení než pevný spoj. Ze své zkušenosti ale musím říci, že ač to tak z internetových diskusí nevypadá, procento reklamací je nízké.

Petr – Soulad: Rozlepky jsou 8090 % všech reklamací, vybírejte tedy jen ideálně z boku, či alespoň shora prošitou obuv, ideálně opět s přirozeným zapínáním na tkaničky, či sedlářské knoflíky a přezky, kompromisně suché zipy, které jsou umělé, ale nedotýkají se naštěstí kůže.

Magda – naBOSo:  V naBOSo prodáváme pouze značky bot, které jsou prověřené a kvalitní. V poslední době se vynořilo mnoho nových českých výrobců, kteří nabízejí boty, jejichž kvalita zpracování je na hraně.

Pokud výrobce nemá technologicky vyspělou výrobu a boty jsou například pouze lepené, musíme být opatrní. Reklamace bot konkrétního výrobce pak vrhá negativní světlo na celý obchod.

Jak nahlížíte na nošení botek „po někom“? Jste pro výměny botiček „zděděných“ po cizím dítěti, které na FB skupinách probíhají mezi maminkami? Nebo doporučujete raději vždy pouze nové?

Klára – Smartbarefoot: Pokud boty nosilo dítě, kterému dobře seděly, nevidím důvod, proč by je nemohlo nosit další dítě.

Petr – Soulad: Ano, určitě jsem pro výměny. Dnes už jsou zdravotní studie, které dokladují, že čím používanější obuv, tím zdravější pro přirozenější pohyb. Je to stejné, jako že dobře zajetý automobil pojede lépe než nikdy nenastartovaný. Chce si to opět dobře vybrat kus od kusu.

Magda – naBOSo: To je velmi individuální. Můžete narazit na bazárkové barefoot boty, které jsou minimálně nošené a zároveň za dobrou cenu. Na druhou stranu se na barefoot bazaru prodává spoustu obnošených a prošlapaných bot za nepřiměřenou cenu.

Je důležité vždy konkrétně posoudit stav bot (zda mají sešlapanou patu, jak vypadají boty uvnitř apod.). Problém vzniká, pokud jsou boty obnošené dítětem, které má nějaký zdravotní nedostatek.

Co je ještě důležité při výběru botek pro dítě? Platí například i pro děti tip chodit kupovat botky k večeru, a ne ráno jako u dospělých?

Klára – Smartbarefoot: Já doporučuji chodit nakupovat boty tehdy, kdy jsou děti odpočaté a pokud možno v dobrém rozmaru. S nespolupracujícím dítětem je těžké pořízení a myslím, že pokud se člověk zrovna trefí do „nenálady“, je lepší nechat nákup na jindy, než odejít s nevyhovujícími botami.

Petr – Soulad: Je to naprosto individuální, řiďte se prosím zdravým selským rozumem a vše bude v pořádku. Ovšem barefoot boty a cvičení (je-li třeba) je pro děti rozhodně lepší volbou než ortopedická obuv.

Magda – naBOSo:  Nejlepší je s dětmi chodit nakupovat boty tehdy, když mají dobrou náladu a chuť si boty zkoušet.

Na co se rodiče ptají v obchodě nejčastěji?

Klára – Smartbarefoot: Nejčastěji chtějí rodiče vědět, zda bota dobře padne. Snažím se jim ukázat, jak si nohu v botě osahat, a nabádat je k tomu, aby se dívali, jak dítě v botě chodí. Chůze by měla být co nejpodobnější chůzi naboso. Samozřejmě, že každá bota do určité míry nohu omezuje, ale snažíme se to omezení minimalizovat.

Dost často  se setkáváme i s dotazy na vpadlé kotníky, vtáčení špiček a podobně – odkazujeme na fyzioterapii. V některých případech už totiž nestačí pouze barefoot obutí. Je třeba cvičit, cvičit, cvičit. A když to jde, tak i běhat doma či venku a hrát si klidně i naboso.

Dostáváme také klasické dotazy, zda je BF vhodné i ve městě a zda jsou nutné pevné opatky. Odpovídám: BF ve městě ano, jsem přesvědčená o tom, že lidské tělo dokáže chodit bez problémů po pevném povrchu, ale musí se správně „používat“! Laicky – pokud budu bouchat pěstí o zeď, bude mě bolet ruka. Pokud budu bouchat nohama o beton, budou mě bolet nohy.

Děti se zcela přirozeně pohybují správně, takže si dobrovolně nohy o beton neomlátí. Zato dospělí mají bohužel většinou úplně jiný než přirozený stereotyp pohybu – na jeho změně je třeba pracovat. Je velmi nepohodlné chodit po městě ve velmi tenkých podrážkách ve městě a přitom dupat. Právě díky tomu by BF obuv mohla být pro dospělého motivací ke změně stylu chůze.
 

Magda – naBOSo: V obchodě řešíme délku a šířku chodidla a společně měříme. Dále se rodiče ptají na tvar chodidla. Řešíme i vhodné materiály na konkrétní činnosti. Poté rodiče řeší dysbalance jako valgózní kotníky apod. V této oblasti spolupracujeme s fyzioterapeuty, kteří doporučí další řešení.

 

O kterých problémech by měli rodiče vědět, protože se vyskytují často?

Klára – Smartbarefoot: Myslím, že nejčastějším problémem jsou špatně padnoucí boty, ale to se v BF neděje, to vidím spíš tam, kde rodiče obouvají klasickou obuv.

Petr – Soulad: Rád bych upozornil na přílišné řešení věcí za dítě – i když nemusíme rozumět či souhlasit s tím, co naše dítě chce, nemusíme mu vnucovat své pravdy. Zkusme raději více naslouchat a respektovat to, co si vybere dítě, a to třeba i nelogicky. Vždyť děti jsou “čerstvá” a nádherná, civilizací nezmanipulovaná stvoření!

Magda – naBOSo: Nedávno jsem četla výzkum, že 70 % dětí ve školkách má malé botičky a nožička tak není schopná se přirozeně vyvíjet. Na to bych si dala opravdu pozor.

Tak, a jsme na konci! Praktické byly otázky a také odpovědi byly z dennodenní zažité praxe.

A co vám k tomuto tématu vzkazuji já?

Hodně z vás se stresuje při výběru botek: zda se trefí, zda to bude sedět, zda dítěti volbou právě těchto botiček neuškodí. Po zkušenostech z nejbližšího okolí je nejdůležitější tento můj vzkaz: pravidelně kontrolujte, zda dětské už nožky nevyrostly z botek, které jste jim koupili! Nošením malých botek si dítě „zadělává“ na pozdější velké problémy (ba až deformity) nohou.

Shoduji se v tom i s fyzioterapeutkou Drahomírou Tichou z minulého rozhovoru: i méně šikovně vybrané botky naštěstí nepořizujete navěky, ale vydrží jen omezenou dobu, po kterou se dětské nožky rozhodně nestačí „zkazit“… A poté už zase musíte vybrat boty větší! Mnohem více zla a pozdějších zdravotních problémů způsobí, když dítě nosí malé boty ještě dlouho poté, co z nich prokazatelně vyrostlo! A že se to děje velmi často, říkají i čerstvé odborné studie, třeba zrovna v odborném časopise Umění fyzioterapie v čísle Dětská noha, věnovaném nápravě porušené funkce nožek i právě obouvání.

V některých případech už totiž nestačí pouze barefoot obutí. Je třeba cvičit, cvičit, cvičit. Klára Čípelová

Dobré je, když doma dítě může aspoň na chvíli botky úplně odložit a pobíhat po koberci naboso, a třeba si i nožkama trochu pohrát, aby se mohly „nadýchnout“.Tip ZDARMA pro vás – stáhněte si a vyzkoušejte s dětmi:

Hry pro nožky.

Názory se různí i na nošení bot po jiném dítěti: důležité je, zda měl předchozí nositel podobný tvar nožky – třeba v rodině to tak bývá. Pokud nemá sourozenec nějaký velký zlozvyk a nešmajdá, tak nošení zděděných, i lehce ochozených botek není problém. Shoduji se v tom s našim předním podiatrem MUDr. Miroslavem Havrdou,  kterého jsem před časem též zpovídala. Pokud je ale tvar nožek zcela rozdílný a přidají-li se k tomu ještě různé pohybové zlozvyky a navíc nekvalitní materiál botek – bude pak lepší volbou koupit svému dítku botičky nové.

A protože dětské botky (barefoot, ale nejen ty) nejsou úplně nejlevnější, to pak stojí za to se zamyslet:

Kde tráví vaše dítě nejvíc času, a kolik hodin to je?

Je to ve školce (ve škole)? Nebo venku? Naše vnučka třeba chodí do zahradní školky – v tyto dny je doma minimum času a dobré venkovní botky využije naplno, je v nich prakticky celý den, i v zimě (má od dcery ručně ušité barefoot botky a proti prochladnutí má uvnitř vložku z ovčího rouna). Jiné dítě však může být většinu týdne v uzavřené místnosti (škola, školka, umělecké kroužky): botky na ven skoro nepotřebuje, zato vhodnou domácí obuv určitě ocení.

Vím, že mnozí z vás jako čtenáři mých blogů řeší kondici nožek i obouvání svých dětí (či vnoučat) a že není jim jedno, jak a v čem chodí.

A tak jsem pro ozdravování nožek malých dětí také něco podnikla: u všech tří výše „zpovídaných“ obchodníků s barefoot obuví jsem vyjednala slevu 5 % na všechny typy botiček.

Tento fajn bonus najdete v mém novém online kurzu 

 Cviky pro dětské nohy .

A platnost tohoto bonusu pro děti jsem rozšířila i na nákup „dospěláckých“ barefoot botek pro vás, milí rodiče!

Celý on-line kurz, tedy oba díly včetně všech bonusů, pořídíte zhruba za cenu levé dospělácké a pravé dětské balerínky. Tenhle nepár by ale nebyl k užitku Vám ani Vašemu dítku, zatímco z on-line kurzu získáte spoustu užitečného oba. A právě teď ještě platí skoro-zaváděcí ceny.

Mám ráda pohyb. Baví mne jej studovat, zlepšovat, vyučovat a pohybem také inspirovat druhé ke změnám svého těla, mysli i života. Přes 20 let učím lidi zdravě sedět, stát, chodit a cvičit. Naučím vás, jak se zbavit bolestí nohou a opět si užívat lehký krok. Na můj příběh se podívejte zde >>

Jsem autorkou terapeutického cvičebního online programu Cviky pro nohy.>> Napravuje rychle, zábavně a jednoduše vady a deformity nohou i chodidel.

Učím vše taky naživo na jednodenních seminářích Zdravé nohy I. a také Zdravé nohy II. >>

Věnuji se i klientům ve firmách nebo na individuálních lekcích a především na skupinovém cvičení Zdravá záda pro dospělou i starší generaci.>>
Komentáře

Přidat komentář